Mithali 23
1 Uketipo kula chakula na mtawala, angalia vyema kile kilicho mbele yako,
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 na utie kisu kooni mwako kama ukiwa mlafi.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Usitamani vyakula vyake vitamu kwa kuwa chakula hicho ni cha hila.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Usijitaabishe ili kuupata utajiri, uwe na hekima kuonyesha kujizuia.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Kufumba na kufumbua utajiri hutoweka, huwa kama umepata mabawa ghafula, ukaruka na kutoweka angani kama tai.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Usile chakula cha mtu mchoyo, usitamani vyakula vyake vitamu,
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 kwa maana yeye ni aina ya mtu ambaye kila mara anafikiri juu ya gharama. Anakuambia, “Kula na kunywa,” lakini moyo wake hauko pamoja nawe.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Utatapika kile kidogo ulichokula, nawe utakuwa umepoteza bure maneno yako ya kumsifu.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Usizungumze na mpumbavu, kwa maana atadhihaki hekima ya maneno yako.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Usisogeze jiwe la mpaka wa zamani wala kunyemelea kwenye mashamba ya yatima,
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 kwa kuwa Mtetezi wao ni mwenye nguvu, atalichukua shauri lao dhidi yako.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Elekeza moyo wako kwenye mafundisho na masikio yako kwenye maneno ya maarifa.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Usimnyime mtoto adhabu, ukimwadhibu kwa fimbo, hatakufa.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 Mwanangu, kama moyo wako una hekima, basi moyo wangu utafurahi,
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 utu wangu wa ndani utafurahi, wakati midomo yako itakapozungumza lililo sawa.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Usiuruhusu moyo wako kuwaonea wivu wenye dhambi, bali kila mara uwe na bidii katika kumcha Bwana.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Hakika kuna tumaini la baadaye kwa ajili yako, nalo tarajio lako halitakatiliwa mbali.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Sikiliza, mwanangu na uwe na hekima, weka moyo wako kwenye njia iliyo sawa.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Usiwe miongoni mwa wanywao mvinyo, au wale walao nyama kwa pupa,
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 kwa maana walevi na walafi huwa maskini, nako kusinzia huwavika matambara.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Msikilize baba yako, aliyekuzaa, wala usimdharau mama yako atakapokuwa mzee.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Nunua kweli wala usiiuze, pata hekima, adabu na ufahamu.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Baba wa mwenye haki ana furaha kubwa, naye aliye na mwana mwenye hekima humfurahia.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Baba yako na mama yako na wafurahi, mama aliyekuzaa na ashangilie!
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Mwanangu, nipe moyo wako, macho yako na yafuate njia zangu,
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 kwa maana kahaba ni shimo refu na mwanamke mpotovu ni kisima chembamba.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Kama mnyangʼanyi, hungojea akivizia, naye huzidisha wasio waaminifu miongoni mwa wanaume.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Ni nani mwenye ole? Ni nani mwenye huzuni? Ni nani mwenye ugomvi? Ni nani mwenye malalamiko? Ni nani aliye na majeraha yasiyo na sababu? Ni nani mwenye macho mekundu?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Ni hao wakaao sana kwenye mvinyo, hao waendao kuonja mabakuli ya mvinyo uliochanganywa.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Usiukodolee macho mvinyo wakati ukiwa mwekundu, wakati unapometameta kwenye bilauri, wakati ushukapo taratibu!
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Mwishowe huuma kama nyoka na kutia sumu yake kama nyoka mwenye sumu.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Macho yako yataona mambo mageni na moyo wako kuwazia mambo yaliyopotoka.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Utakuwa kama alalaye katikati ya bahari, alalaye juu ya kamba ya merikebu.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 Utasema, “Wamenipiga lakini sikuumia! Wamenichapa, lakini sisikii! Nitaamka lini ili nikanywe tena?”
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
