< Salmos 88 >
1 Oh Señor, Dios de mi salvación, te pido auxilio día y noche.
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 Permite que mi oración venga delante de ti; escucha mi clamor.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
3 Porque mi alma está llena de males, y mi vida se ha acercado al inframundo. (Sheol )
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol )
4 Soy contado entre los que descienden al sepulcro; Me he vuelto como un hombre sin fuerzas:
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 Mi alma está entre los muertos, como en el infierno, a la que no le das más vueltas; porque están separados de tu cuidado. ()
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 Me has puesto en las profundidades más bajas, incluso en lugares oscuros.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 El peso de tu ira me aplasta, todas tus olas me han vencido. (Selah)
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 Has enviado a mis amigos lejos de mí; me has hecho una cosa repugnante en sus ojos: estoy encerrado y no puedo salir.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 Mis ojos se están consumiendo a causa de mi problema: Señor, mi llanto ha subido a ti todos los días, mis manos están extendidas hacia ti.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 ¿Harás obras de maravilla por los muertos? volverán los muertos para darte el elogio? (Selah)
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 ¿Se dará la historia de tu misericordia en la casa de los muertos? ¿Las noticias de tu fe llegarán al lugar de la destrucción?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 ¿Puede haber conocimiento de tus maravillas en la oscuridad? o de tu justicia en la tierra del olvido?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 Pero a ti envié mi clamor, oh Señor; por la mañana mi oración vino ante ti.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Señor, ¿por qué desechas mi alma? ¿Por qué escondes de mí tu cara?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 He estado angustiado y temeroso de la muerte desde que era joven; tu ira es dura conmigo, y no tengo fuerzas.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 El ardor de tu ira me ha sobrepasado; Estoy roto, me ha vencido.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 Me rodean todo el día como agua; han hecho un círculo sobre mí.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 Has enviado a mis amigos y al compañero lejos de mí; Me he ido de la memoria de aquellos que son queridos por mí.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.