Salmos 77

1 Estaba clamando a Dios con mi voz; a Dios clamé con mi voz, y él me escuchó.

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

2 En el día de mi aflicción, mi corazón se volvió hacia el Señor: mi mano estaba extendida en la noche sin descanso; mi alma rehusaba ser consolada.

V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

3 Mantendré a Dios en la memoria, con sonidos de dolor; mis pensamientos están turbados, y mi espíritu está vencido. (Selah)

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)

4 Mantienes mis ojos del sueño; Estoy tan preocupado que no llegan las palabras.

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

5 Mis pensamientos se remontan a los días del pasado, a los años que ya pasaron.

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

6 El recuerdo de mi canción vuelve a mí en la noche; y meditaba en mi corazón; mi espíritu se preguntaba.

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

7 ¿El Señor me apartará para siempre? ¿Ya no será amable?

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

8 ¿Su misericordia se ha ido para siempre? tiene su palabra a nada?

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

9 ¿Ha olvidado Dios el recuerdo de su compasión? ¿Sus misericordias son cerradas por su ira? (Selah)

Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)

10 Y dije: Es un peso sobre mi espíritu; pero tendré en cuenta los años de la diestra del Altísimo.

I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

11 Tendré en cuenta las obras de JAH: mantendré el recuerdo de tus maravillas pasadas.

Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

12 Pensaré en todo tus obras. mientras mi mente repasa tus actos de poder.

A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

13 Tu camino, oh Dios, es santo: ¿Que dios es tan grande como nuestro Dios?

Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

14 Tú eres el Dios que hace obras de poder; has hecho clara tu fuerza para las naciones.

Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

15 Con tu brazo has hecho libre a tu pueblo, los hijos de Jacob y José. (Selah)

Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)

16 Te vieron las aguas, oh Dios; las aguas te vieron, tenían miedo; incluso el abismo estaba turbado.

Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

17 Las nubes enviaron agua; los cielos emitían un sonido; y relámpagos por todas partes.

Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

18 La voz de tu trueno comenzó a rodar; el mundo estaba ardiendo con la luz de la tormenta; la tierra estaba temblando.

Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

19 Tu camino estaba en el mar, y tu camino en las grandes aguas; no había conocimiento de tus pasos.

Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.

20 Estabas guiando a tu pueblo como un rebaño, por la mano de Moisés y Aarón.

Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.