< Job 4 >

1 Respondió Elifaz el temanita y dijo:
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Si alguien tratará de hablarte una palabra, ¿será molestia para ti? pero ¿quién es capaz de evitar decir lo que está en su mente?
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3 En verdad, has ayudado a los demás y has fortalecido las manos débiles;
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4 El que estaba cerca de caer ha sido animado por tus palabras, y has dado fuerza al que está por caer.
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5 Pero ahora ha venido sobre ti y es un cansancio para ti; Te conmueve y tu mente está turbada.
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6 ¿No es tu temor de Dios tu apoyo y tu forma de vida recta tu esperanza?
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7 ¿Alguna vez has visto la destrucción llegar a un hombre recto? ¿O cuándo fueron destruidos los temerosos de Dios?
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8 Lo que he visto es que aquellos que han sembrado los problemas, y el mal plantado, obtienen lo mismo para sí mismos.
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9 Por el aliento de Dios la destrucción los toma, y por el viento de su ira son destruidos.
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10 Aunque el ruido del león y el sonido de su voz pueden ser ruidosos, los dientes de los leones jóvenes son quebrantados.
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11 El viejo león llega a su fin por necesidad de comida, y los cachorros de la leona van deambulando en todas direcciones.
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12 Una palabra me fue dada en secreto, y el sonido de ella llegó a mis oídos,
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13 Tuve una pesadilla cuando el sueño profundo llega a los hombres,
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14 El temor se apoderó de mí, y mis huesos estaban llenos de problemas;
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15 Y una respiración se movía sobre mi cara; el cabello de mi carne se endureció.
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16 Algo estaba presente ante mí, pero no pude verlo claramente; había una forma ante mis ojos: una voz tranquila llegó a mis oídos, diciendo:
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17 ¿Puede el hombre ser recto ante Dios? ¿O un hombre sea limpio ante su Hacedor?
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18 En verdad, no pone fe en sus siervos celestiales, y ve error en sus ángeles;
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19 ¡Cuánto más los que viven en casas de barro, cuyas bases están en el polvo! Serán destruidos por la polilla;
Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20 Entre la mañana y la tarde están completamente destruidos; Llegan a su fin para siempre, y nadie toma nota.
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21 Si se les tira la cuerda de la tienda, ¿acaso no llegan a su fin y sin sabiduría?
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.

< Job 4 >