< Job 36 >
1 Y Eliu continuó diciendo:
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Dame un poco más de tiempo para declarar; porque todavía tengo algo que decir en defensa de Dios.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 Obtendré mi conocimiento de lejos, y le daré justicia a mi Hacedor.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 Porque verdaderamente mis palabras no son falsas; Uno que es perfecto en su conocimiento está hablando contigo.
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 He aquí, Dios es grande, no aborrece, es poderoso en la virtud de su corazón.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 No perdona la vida al impio, y da a los oprimidos sus derechos;
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 No apartará los ojos de los justos, hasta el trono de los reyes, los afirma para siempre, exaltandolos.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 Y si han sido encarcelados en cadenas, y cautivos en cuerdas de aflicción,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 Entonces les deja claro lo que han hecho, incluso las obras malvadas de las que se enorgullecen.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 Su oído está abierto a su enseñanza, y él les da órdenes para que sus corazones se vuelvan del mal.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 Si escuchan su voz y cumplen su palabra, entonces él les da larga vida y años llenos de placer.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 Pero si no, perecerán a espada llegan y morirán sin conocimiento.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 Los que no temen a Dios mantienen la ira acumulada en sus corazones; No dan gritos de ayuda cuando son hechos prisioneros.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 Llegan a su fin cuando aún son jóvenes, su vida es corta como la de aquellos que se usan con fines sexuales en la adoración de sus dioses.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 Él salva al afligido en su aflicción, abriendo sus oídos en tiempos de opresión.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 También te apartará de la boca de tus adversarios, a lugar espacioso libre de angustias; te asentará mesa llena de grosura.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 Pero tú has cumplido el juicio del malvado, contra la justicia y el juicio que lo sustenta todo.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Ten cuidado que en su ira no te quite con golpe, porque ni un gran rescate te libera.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Hará él estima de tus riquezas, ni tu oro ni la potencia de tu poder.
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 No anheles la noche cuando la gente asciende a su lugar.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Ten cuidado, de no volverte al pecado, porque has escogido el mal, en lugar de la miseria.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Verdaderamente Dios es excelso en su potencia; ¿Quién es un maestro como él?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 ¿Quién alguna vez le dio órdenes, o le dijo, has hecho mal?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
24 Mira que tienes que alabar su obra, sobre el cual los hombres hacen canciones.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 Todas las personas la están mirando; él hombre la ve desde lejos.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 En verdad, Dios es grande, más grande que todo nuestro conocimiento; El número de sus años no pueden ser contados.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 Porque toma las gotas del mar; los envía a través de su niebla como lluvia,
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 Que desciende del cielo y cae sobre los pueblos.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 ¿Y quién sabe cómo se extienden las nubes o los truenos de su tienda?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 Mira, él está extendiendo su niebla, cubriendo con ella las cimas de las montañas.
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 Porque por éstos da comida a los pueblos, y pan en plena medida.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 con las nubes encubre la luz, y le manda no brillar, interponiendo aquéllas.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 El trueno deja en claro su pasión, y la tormenta da noticias de su ira.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.