< Job 34 >
1 Y respondiendo Eliu, dijo:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Escucha, sabio, mis palabras; y tú que tienes conocimiento, presta atención a mí;
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Porque las palabras son probadas por el oído, como el alimento es probado por la boca.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Tomemos la decisión por nosotros mismos en cuanto a lo que es correcto; Decidamos entre nosotros de lo que es bueno.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Porque Job ha dicho: Soy recto, y es Dios quien me ha quitado mi derecho;
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Aunque estoy en lo cierto, todavía tengo dolor; Mi herida no sana, aunque no he hecho nada malo.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Qué hombre es como Job, que bebe el escarnio como agua.
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 ¿Y va en compañía de los malhechores, caminando en el camino de los pecadores?
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Porque él dijo: No le sirve a un hombre deleitarse en Dios.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 Ahora bien, sabio, toma nota; Hombres de conocimiento, escúchame. Que esté lejos de Dios hacer el mal, y él Todopoderoso injusticia.
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Porque le da a cada hombre la recompensa de su trabajo, y ve que obtenga el fruto de sus caminos.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 En verdad, Dios no hace el mal, y el Todopoderoso no es un juez falso.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 ¿Quién puso la tierra bajo su cuidado, o lo hizo responsable por el mundo?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Si hiciera que su espíritu volviera a él, volviendo a respirar dentro de sí mismo,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Toda la carne llegaría a su fin juntos, y el hombre volvería al polvo.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Si eres sabio, toma nota de esto; Escucha la voz de mis palabras.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 ¿Cómo puede un enemigo de lo justo ser un gobernante? ¿Y dirás que el Todopoderoso y justo es malo?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 El que dice a un rey: Tú eres malvado; y a los gobernantes: pecadores;
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Quien no hace acepción de personas, y quien no presta más atención a los que tienen riqueza que a los pobres, porque todos son obra de sus manos.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 De repente, se acaban, incluso en medio de la noche; la gente se conmueve, el golpe llega a los hombres ricos, y se van, y los fuertes son eliminados sin mano.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 Porque sus ojos están sobre los caminos de un hombre, y él ve todos sus pasos.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 No hay un lugar oscuro, ni una nube espesa, en la cual los trabajadores del mal puedan ponerse a cubierto.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Porque no le da al hombre un tiempo fijo para que se presente ante él para ser juzgado.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Envía a los fuertes a la destrucción sin buscar su causa, y pone a otros en su lugar.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Porque él tiene conocimiento de sus obras, las vuelca en la noche, para que sean quebrantados.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Los malhechores se quebrantan con su ira, él pone su mano sobre ellos con fuerza ante los ojos de todos los espectadores.
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 Porque no fueron tras él, y no tomaron nota de sus caminos.
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Causaron que el clamor de los pobres se llegará a él, y la oración de los necesitados llegue a sus oídos.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Si Dios calla, quien podrá condenarlo? Si Dios oculta su rostro, quién podrá verlo? Lo mismo, sobre una nación, o sobre un hombre.
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Para que no gobiernen hombres hipócritas y sean trampa para él pueblo.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Ha dicho alguien a Dios; he llevado castigo, no ofenderé más.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Enséñame lo que yo no veo, si he obrado mal, no lo volveré hacer.
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Ha de recompensar Él de acuerdo a tus condiciones? Porque te rehúsas? Ya que eres tu él que decide y no yo, dinos lo que sabes.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Hombres de conocimiento, y todos los hombres sabios, escúchenme, dirán:
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Las palabras de Job no provienen del conocimiento; no son el fruto de la sabiduría.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Que Job sea probado hasta el final, porque sus respuestas han sido como las de los hombres malvados.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Porque además de su pecado, él es rebelde; bate sus manos entre nosotros, aumentando sus palabras contra él.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.