< Job 19 >
1 Y Job respondió y dijo:
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 ¿Cuánto tiempo harás mi vida amarga, y me quebrantas con palabras?
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 Diez veces me has escarnecido; no te da vergüenza de hacerme mal.
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 Y, en verdad, si he estado en error, el efecto de mi error es solo en mí.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 Si se Han engrandecido contra mí, usando mi castigo como un argumento en mi contra,
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 Asegúrate de que es Dios quien me hizo mal y me tomó en su red.
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 En verdad, hago un clamor contra el hombre violento, pero no hay respuesta: grito pidiendo ayuda, pero nadie toma mi causa.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 Mi camino está amurallado por él para que no pueda pasar, ha oscurecido mis caminos.
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 Él ha quitado mi gloria de mí, y ha quitado la corona de mi cabeza.
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 Estoy destruido por él por todos lados, y me he ido; Mi esperanza es arrancada como un árbol.
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 Su ira arde contra mí, y yo soy para él como uno de sus enemigos.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 Sus ejércitos se juntan, hacen su camino alto contra mí y levantan sus tiendas alrededor de la mía.
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 Él ha alejado a mis hermanos de mí; Han visto mi destino y se han vuelto extraños para mí.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 Mis relaciones y mis amigos cercanos me han abandonado, y los que viven en mi casa me sacaron de la cabeza.
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 Soy extraño para mis sirvientas, y me parece que son de otro país.
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 Ante mi clamor, mi siervo no me responde y tengo que rogarle.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 Mi aliento es extraño para mi esposa, y desagradable para la descendencia del cuerpo de mi madre.
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 Incluso los niños pequeños no me tienen ningún respeto; cuando me levanto me dan la espalda.
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 Todos los hombres de mi círculo se alejan de mí; y los que me son queridos se vuelven contra mí.
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 Mis huesos están unidos a mi piel, y me he salido con la carne entre los dientes.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 ¡Ten piedad de mí, ten piedad de mí, mis amigos! porque la mano de Dios está sobre mí.
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 ¿Por qué eres cruel conmigo, como Dios, porque siempre has dicho mal contra mí?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 ¡Si tan solo mis palabras pudieran ser grabadas! ¡Si pudieran ponerse por escrito en un libro!
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 ¡Y con una pluma de hierro y plomo córtate para siempre en la roca!
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 Pero estoy seguro de que mi redentor está vivo, y que, en el futuro, tomará su lugar en la tierra;
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 Después de que los gusanos destruyan mi piel, aun en mi propia carne veré a Dios;
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 A quien veré de mi lado, y no como a nadie extraño. Mi corazón se rompe con el deseo.
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 Si dicen: ¡Como lo perseguiremos! porque la raíz del pecado está claramente en él.
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 Teme por la espada, porque la espada es el castigo por tales cosas, para que puedas estar seguro de que hay un juez.
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.