< Job 17 >

1 Mi espíritu está quebrado, mis días han terminado, el sepulcro está listo para mí.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 En verdad, los que se burlan, están a mi alrededor, y mis ojos continúan viendo su amarga risa.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Pon ahora tu fiador; porque no hay otro que ponga su mano en la mía.
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 Guardaste sus corazones de la sabiduría; por esta razón no les darás honor.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 En cuanto al que es falso a su amigo por una recompensa, la luz se cortará de los ojos de sus hijos.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 Me ha hecho vergüenza a los pueblos; y que me escupan en la cara.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 Mis ojos se han oscurecido debido a mi dolor, y todo mi cuerpo es como una sombra.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 Los rectos se sorprenden de esto, y el que no ha hecho nada malo se levantará contra él hipócrita.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 Todavía los rectos mantendrán su camino, y el que tiene las manos limpias obtiene nuevas fuerzas.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 Pero regresen, ahora, todos ustedes, vengan; y no hallaré en ustedes a un hombre sabio.
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 Mis días han pasado, mis propósitos se han roto, incluso los deseos de mi corazón.
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 Están cambiando la noche en día; Dicen: La luz está cerca de la oscuridad.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
13 Si estoy esperando el sepulcro como mi casa, si he hecho mi cama en la oscuridad; (Sheol h7585)
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
14 Si digo al sepulcro: Tú eres mi padre; y al gusano, mi madre y mi hermana;
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 ¿Dónde está mi esperanza? ¿Y quién verá mi deseo?
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
16 ¿Bajarán conmigo al inframundo? ¿Descansaremos juntos en polvo? (Sheol h7585)
Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati. (Sheol h7585)

< Job 17 >