< Job 13 >

1 Verdaderamente, mi ojo ha visto todo esto, me han llegado noticias al oído y tengo conocimiento de ello.
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 En mi mente están las mismas cosas que en la tuya; Soy igual a ustedes.
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Pero habría hablado con el Dios Todopoderoso, y mi deseo es tener una discusión con Dios.
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 Pero ustedes son forjadores de mentiras; Todos ustedes son médicos vanos, no tienen ningún valor.
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 ¡Si solo te callas, sería un signo de sabiduría!
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 Escucha el argumento de mi boca, y toma nota de las palabras de mis labios.
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 ¿Dirás en el nombre de Dios lo que no está bien, y le pondrás palabras falsas en la boca?
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 ¿Tendrán respeto por la persona de Dios en esta causa y se presentarán como sus partidarios?
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 ¿Será bueno para ti ser examinado por él, o tienes el pensamiento de que puede ser guiado al error como un hombre?
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 Él ciertamente te castigará, si muestras preferencia por las personas en secreto.
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 ¿No te hará temer su gloria para que tus corazones sean vencidos delante de él?
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Tus recuerdos son solo polvo, y tus cuerpos son solo barro.
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Cállense y déjenme decir lo que tengo en mente, y que venga lo que venga sobre mí.
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Porque he de quitarme mi carne con mis dientes, y pondré mi vida en mis manos.
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 En verdad, él me pondrá fin; aun así esperaré en él, con tal de presentar ante el mi argumento;
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 Y esa será mi salvación, porque un malvado no vendría ante él,
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Escuchen mis palabras con cuidado y mantengan lo que digo en sus mentes.
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Mira, he puesto en orden mi causa y estoy seguro de que seré justificado.
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 ¿Alguien puede argumentar en mi contra? Si es así, me quedaría callado y me quedaría sin vida.
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 Solo dos cosas quiero hacer, entonces no me esconderé de tu presencia.
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Quita tu mano de mí; y no me asustes con tu terror.
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 Entonces, al sonido de tu voz daré respuesta; o déjame exponer mi causa para que me des una respuesta.
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 ¿Cuál es el número de mis malas acciones y mi pecado? dame conocimiento de mis transgresiones y mis pecados.
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 ¿Por qué tu rostro está oculto de mí, como si estuviera contado entre tus enemigos?
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 ¿Serás duro con una hoja en vuelo ante el viento? ¿Perseguirás a una paja?
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 Porque escribes cosas amargas en mi contra, y me castigaste por los pecados de mi juventud;
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 Y pones cepos en mis pies, vigilando todos mis caminos, imprimes marcas en las plantas de mis pies;
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 Y él se consumirá como una cosa podrida, o como una túnica que se ha convertido en alimento para la polilla.
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.

< Job 13 >