< Hechos 9 >
1 Pero Saúl, aún con deseo de matar a los discípulos del Señor, fue al sumo sacerdote,
தத்காலபர்ய்யநதம்’ ஸௌ²ல: ப்ரபோ⁴: ஸி²ஷ்யாணாம்’ ப்ராதிகூல்யேந தாட³நாப³த⁴யோ: கதா²ம்’ நி: ஸாரயந் மஹாயாஜகஸ்ய ஸந்நிதி⁴ம்’ க³த்வா
2 y le pidió cartas a las sinagogas de Damasco, de modo que si allí había, hombres o mujeres, de este Camino podría llevarlos como prisioneros a Jerusalén.
ஸ்த்ரியம்’ புருஷஞ்ச தந்மதக்³ராஹிணம்’ யம்’ கஞ்சித் பஸ்²யதி தாந் த்⁴ரு’த்வா ப³த்³த்⁴வா யிரூஸா²லமம் ஆநயதீத்யாஸ²யேந த³ம்மேஷக்நக³ரீயம்’ த⁴ர்ம்மஸமாஜாந் ப்ரதி பத்ரம்’ யாசிதவாந்|
3 Y mientras él viajaba, se acercó a Damasco; y de repente vio una luz del cielo que brillaba a su alrededor;
க³ச்ச²ந் து த³ம்மேஷக்நக³ரநிகட உபஸ்தி²தவாந்; ததோ(அ)கஸ்மாத்³ ஆகாஸா²த் தஸ்ய சதுர்தி³க்ஷு தேஜஸ: ப்ரகாஸ²நாத் ஸ பூ⁴மாவபதத்|
4 Y le rodeó una luz resplandeciente del cielo y él cayó al suelo, y una voz le dijo: Saulo, Saulo, ¿por qué me persigues?
பஸ்²சாத் ஹே ஸௌ²ல ஹே ஸௌ²ல குதோ மாம்’ தாட³யஸி? ஸ்வம்’ ப்ரதி ப்ரோக்தம் ஏதம்’ ஸ²ப்³த³ம்’ ஸ்²ருத்வா
5 Y él dijo: temblando y temeroso ¿Quién eres tú, Señor? Y él dijo: Yo soy Jesús, a quien estás atacando:
ஸ ப்ரு’ஷ்டவாந், ஹே ப்ரபோ⁴ ப⁴வாந் க: ? ததா³ ப்ரபு⁴ரகத²யத் யம்’ யீஸு²ம்’ த்வம்’ தாட³யஸி ஸ ஏவாஹம்’; கண்டகஸ்ய முகே² பதா³கா⁴தகரணம்’ தவ கஷ்டம்|
6 Pero levántate, y entra en la ciudad, y se te dirá lo que tienes que hacer.
ததா³ கம்பமாநோ விஸ்மயாபந்நஸ்²ச ஸோவத³த் ஹே ப்ரபோ⁴ மயா கிம்’ கர்த்தவ்யம்’? ப⁴வத இச்சா² கா? தத: ப்ரபு⁴ராஜ்ஞாபயத்³ உத்தா²ய நக³ரம்’ க³ச்ச² தத்ர த்வயா யத் கர்த்தவ்யம்’ தத்³ வதி³ஷ்யதே|
7 Y los hombres que estaban con él no pudieron decir nada; escuchando la voz, pero sin ver a nadie.
தஸ்ய ஸங்கி³நோ லோகா அபி தம்’ ஸ²ப்³த³ம்’ ஸ்²ருதவந்த: கிந்து கமபி ந த்³ரு’ஷ்ட்வா ஸ்தப்³தா⁴: ஸந்த: ஸ்தி²தவந்த: |
8 Y Saúl se levantó, y cuando sus ojos se abrieron, no vio nada; y fue guiado por la mano a Damasco.
அநந்தரம்’ ஸௌ²லோ பூ⁴மித உத்தா²ய சக்ஷுஷீ உந்மீல்ய கமபி ந த்³ரு’ஷ்டவாந்| ததா³ லோகாஸ்தஸ்ய ஹஸ்தௌ த்⁴ரு’த்வா த³ம்மேஷக்நக³ரம் ஆநயந்|
9 Y durante tres días no pudo ver, y no tomó comida ni bebida.
தத: ஸ தி³நத்ரயம்’ யாவத்³ அந்தோ⁴ பூ⁴த்வா ந பு⁴க்தவாந் பீதவாம்’ஸ்²ச|
10 Y había un discípulo en Damasco llamado Ananías; y el Señor le dijo en visión, ¡Ananías! y él dijo: Aquí estoy, Señor.
தத³நந்தரம்’ ப்ரபு⁴ஸ்தத்³த³ம்மேஷக்நக³ரவாஸிந ஏகஸ்மை ஸி²ஷ்யாய த³ர்ஸ²நம்’ த³த்வா ஆஹூதவாந் ஹே அநநிய| தத: ஸ ப்ரத்யவாதீ³த், ஹே ப்ரபோ⁴ பஸ்²ய ஸ்²ரு’ணோமி|
11 Y el Señor le dijo: Levántate, y ve a la calle que se llama Derecha, y busca en la casa de Judas a uno llamado Saulo de Tarso; porque él está en oración;
ததா³ ப்ரபு⁴ஸ்தமாஜ்ஞாபயத் த்வமுத்தா²ய ஸரலநாமாநம்’ மார்க³ம்’ க³த்வா யிஹூதா³நிவேஸ²நே தார்ஷநக³ரீயம்’ ஸௌ²லநாமாநம்’ ஜநம்’ க³வேஷயந் ப்ரு’ச்ச²;
12 Y vio en visión a un hombre llamado Ananías que entraba y le ponía las manos encima, para que él pudiera ver.
பஸ்²ய ஸ ப்ரார்த²யதே, ததா² அநநியநாமக ஏகோ ஜநஸ்தஸ்ய ஸமீபம் ஆக³த்ய தஸ்ய கா³த்ரே ஹஸ்தார்பணம்’ க்ரு’த்வா த்³ரு’ஷ்டிம்’ த³தா³தீத்த²ம்’ ஸ்வப்நே த்³ரு’ஷ்டவாந்|
13 Pero Ananías dijo: Señor, he tenido relatos de varias personas acerca de este hombre, cuánto mal ha hecho a tus santos en Jerusalén.
தஸ்மாத்³ அநநிய: ப்ரத்யவத³த் ஹே ப்ரபோ⁴ யிரூஸா²லமி பவித்ரலோகாந் ப்ரதி ஸோ(அ)நேகஹிம்’ஸாம்’ க்ரு’தவாந்;
14 Y aquí tiene la autoridad de los principales sacerdotes para hacer prisioneros a todos los que dan culto a tu nombre.
அத்ர ஸ்தா²நே ச யே லோகாஸ்தவ நாம்நி ப்ரார்த²யந்தி தாநபி ப³த்³து⁴ம்’ ஸ ப்ரதா⁴நயாஜகேப்⁴ய: ஸ²க்திம்’ ப்ராப்தவாந், இமாம்’ கதா²ம் அஹம் அநேகேஷாம்’ முகே²ப்⁴ய: ஸ்²ருதவாந்|
15 Pero el Señor dijo: ve, no temas; porque él es instrumento escogido para mí, para dar a los gentiles, a los reyes, a los hijos de Israel el conocimiento de mi nombre;
கிந்து ப்ரபு⁴ரகத²யத், யாஹி பி⁴ந்நதே³ஸீ²யலோகாநாம்’ பூ⁴பதீநாம் இஸ்ராயேல்லோகாநாஞ்ச நிகடே மம நாம ப்ரசாரயிதும்’ ஸ ஜநோ மம மநோநீதபாத்ரமாஸ்தே|
16 porque yo le mostraré todo lo que tiene que padecer por mi nombre.
மம நாமநிமித்தஞ்ச தேந கியாந் மஹாந் க்லேஸோ² போ⁴க்தவ்ய ஏதத் தம்’ த³ர்ஸ²யிஷ்யாமி|
17 Y saliendo Ananías, vino a la casa y, poniéndole las manos encima, le dijo: Hermano Saulo, el Señor Jesús, a quien viste en tu viaje, me envió para que veas, y estar lleno del Espíritu Santo.
ததோ (அ)நநியோ க³த்வா க்³ரு’ஹம்’ ப்ரவிஸ்²ய தஸ்ய கா³த்ரே ஹஸ்தார்ப்ரணம்’ க்ரு’த்வா கதி²தவாந், ஹே ப்⁴ராத: ஸௌ²ல த்வம்’ யதா² த்³ரு’ஷ்டிம்’ ப்ராப்நோஷி பவித்ரேணாத்மநா பரிபூர்ணோ ப⁴வஸி ச, தத³ர்த²ம்’ தவாக³மநகாலே ய: ப்ரபு⁴யீஸு²ஸ்துப்⁴யம்’ த³ர்ஸ²நம் அத³தா³த் ஸ மாம்’ ப்ரேஷிதவாந்|
18 Y enseguida pareció como si le quitaran un velo de los ojos, y él pudo ver; y él se levantó y tuvo el bautismo;
இத்யுக்தமாத்ரே தஸ்ய சக்ஷுர்ப்⁴யாம் மீநஸ²ல்கவத்³ வஸ்துநி நிர்க³தே தத்க்ஷணாத் ஸ ப்ரஸந்நசக்ஷு ர்பூ⁴த்வா ப்ரோத்தா²ய மஜ்ஜிதோ(அ)ப⁴வத் பு⁴க்த்வா பீத்வா ஸப³லோப⁴வச்ச|
19 Y cuando hubo tomado comida, su fuerza regresó. Y por algunos días se quedó con los discípulos que estaban en Damasco.
தத: பரம்’ ஸௌ²ல: ஸி²ஷ்யை: ஸஹ கதிபயதி³வஸாந் தஸ்மிந் த³ம்மேஷகநக³ரே ஸ்தி²த்வா(அ)விலம்ப³ம்’
20 Y enseguida, en las sinagogas, estaba predicando a Jesús como el Hijo de Dios.
ஸர்வ்வப⁴ஜநப⁴வநாநி க³த்வா யீஸு²ரீஸ்²வரஸ்ய புத்ர இமாம்’ கதா²ம்’ ப்ராசாரயத்|
21 Y todos los que lo oían se llenaron de asombro, y dijeron: ¿No es éste el hombre que en Jerusalén estaba atacando a todos los adoradores de este nombre? y él había venido aquí para que los tomara como prisioneros ante los principales sacerdotes.
தஸ்மாத் ஸர்வ்வே ஸ்²ரோதாரஸ்²சமத்க்ரு’த்ய கதி²தவந்தோ யோ யிரூஸா²லம்நக³ர ஏதந்நாம்நா ப்ரார்த²யித்ரு’லோகாந் விநாஸி²தவாந் ஏவம் ஏதாத்³ரு’ஸ²லோகாந் ப³த்³த்⁴வா ப்ரதா⁴நயாஜகநிகடம்’ நயதீத்யாஸ²யா ஏதத்ஸ்தா²நமப்யாக³ச்ச²த் ஸஏவ கிமயம்’ ந ப⁴வதி?
22 Pero Saúl siguió aumentando su poder, y los judíos en Damasco no pudieron dar respuesta a los argumentos mediante los cuales dejó en claro que Jesús era el Cristo.
கிந்து ஸௌ²ல: க்ரமஸ² உத்ஸாஹவாந் பூ⁴த்வா யீஸு²ரீஸ்²வரேணாபி⁴ஷிக்தோ ஜந ஏதஸ்மிந் ப்ரமாணம்’ த³த்வா த³ம்மேஷக்-நிவாஸியிஹூதீ³யலோகாந் நிருத்தராந் அகரோத்|
23 Luego, después de algunos días, los judíos hicieron un acuerdo juntos para matarlo:
இத்த²ம்’ ப³ஹுதிதே² காலே க³தே யிஹூதீ³யலோகாஸ்தம்’ ஹந்தும்’ மந்த்ரயாமாஸு:
24 Pero Saúl conoció sus planes. Y cuidaban día y noche las puertas de la ciudad, para que lo mataran:
கிந்து ஸௌ²லஸ்தேஷாமேதஸ்யா மந்த்ரணாயா வார்த்தாம்’ ப்ராப்தவாந்| தே தம்’ ஹந்தும்’ து தி³வாநிஸ²ம்’ கு³ப்தா: ஸந்தோ நக³ரஸ்ய த்³வாரே(அ)திஷ்ட²ந்;
25 Pero sus discípulos lo tomaron de noche y lo dejaron caer de la pared en una canasta.
தஸ்மாத் ஸி²ஷ்யாஸ்தம்’ நீத்வா ராத்ரௌ பிடகே நிதா⁴ய ப்ராசீரேணாவாரோஹயந்|
26 Y cuando vino a Jerusalén, hizo un intento de unirse a los discípulos, pero todos le temían, no lo tomaban por discípulo.
தத: பரம்’ ஸௌ²லோ யிரூஸா²லமம்’ க³த்வா ஸி²ஷ்யக³ணேந ஸார்த்³த⁴ம்’ ஸ்தா²தும் ஐஹத், கிந்து ஸர்வ்வே தஸ்மாத³பி³ப⁴யு: ஸ ஸி²ஷ்ய இதி ச ந ப்ரத்யயந்|
27 Pero Bernabé lo llevó a los Apóstoles y les contó cómo había visto al Señor en el camino, y había escuchado sus palabras, y cómo en Damasco había estado predicando en el nombre de Jesús sin temor.
ஏதஸ்மாத்³ ப³ர்ணப்³பா³ஸ்தம்’ க்³ரு’ஹீத்வா ப்ரேரிதாநாம்’ ஸமீபமாநீய மார்க³மத்⁴யே ப்ரபு⁴: கத²ம்’ தஸ்மை த³ர்ஸ²நம்’ த³த்தவாந் யா: கதா²ஸ்²ச கதி²தவாந் ஸ ச யதா²க்ஷோப⁴: ஸந் த³ம்மேஷக்நக³ரே யீஸோ² ர்நாம ப்ராசாரயத் ஏதாந் ஸர்வ்வவ்ரு’த்தாந்தாந் தாந் ஜ்ஞாபிதவாந்|
28 Y él estaba con ellos, yendo y viniendo a Jerusalén,
தத: ஸௌ²லஸ்தை: ஸஹ யிரூஸா²லமி காலம்’ யாபயந் நிர்ப⁴யம்’ ப்ரபோ⁴ ர்யீஸோ² ர்நாம ப்ராசாரயத்|
29 Predicando en el nombre del Señor sin temor; y él tuvo discusiones con los judíos griegos; pero éstos procuraban matarlo.
தஸ்மாத்³ அந்யதே³ஸீ²யலோகை: ஸார்த்³த⁴ம்’ விவாத³ஸ்யோபஸ்தி²தத்வாத் தே தம்’ ஹந்தும் அசேஷ்டந்த|
30 Y cuando los hermanos lo supieron, lo llevaron a Cesarea y lo enviaron a Tarso.
கிந்து ப்⁴ராத்ரு’க³ணஸ்தஜ்ஜ்ஞாத்வா தம்’ கைஸரியாநக³ரம்’ நீத்வா தார்ஷநக³ரம்’ ப்ரேஷிதவாந்|
31 Y así la iglesia a través de toda Judea y Galilea y Samaria tuvo paz y se hizo fuerte; y, viviendo en el temor del Señor y en la comodidad del Espíritu Santo, se incrementó enormemente.
இத்த²ம்’ ஸதி யிஹூதி³யாகா³லீல்ஸோ²மிரோணதே³ஸீ²யா: ஸர்வ்வா மண்ட³ல்யோ விஸ்²ராமம்’ ப்ராப்தாஸ்ததஸ்தாஸாம்’ நிஷ்டா²ப⁴வத் ப்ரபோ⁴ ர்பி⁴யா பவித்ரஸ்யாத்மந: ஸாந்த்வநயா ச காலம்’ க்ஷேபயித்வா ப³ஹுஸம்’க்²யா அப⁴வந்|
32 Y sucedió que mientras Pedro atravesaba todas las partes del país, vino a ver a los santos que vivían en Lida.
தத: பரம்’ பிதர: ஸ்தா²நே ஸ்தா²நே ப்⁴ரமித்வா ஸே²ஷே லோத்³நக³ரநிவாஸிபவித்ரலோகாநாம்’ ஸமீபே ஸ்தி²தவாந்|
33 Y había allí un hombre llamado Eneas, que durante ocho años estuvo acostado, sin poder moverse, pues estaba paralítico.
ததா³ தத்ர பக்ஷாகா⁴தவ்யாதி⁴நாஷ்டௌ வத்ஸராந் ஸ²ய்யாக³தம் ஐநேயநாமாநம்’ மநுஷ்யம்’ ஸாக்ஷத் ப்ராப்ய தமவத³த்,
34 Y Pedro le dijo: Eneas, Jesucristo te sana; levántate y haz tu cama. Y enseguida se levantó.
ஹே ஐநேய யீஸு²க்²ரீஷ்டஸ்த்வாம்’ ஸ்வஸ்த²ம் அகார்ஷீத், த்வமுத்தா²ய ஸ்வஸ²ய்யாம்’ நிக்ஷிப, இத்யுக்தமாத்ரே ஸ உத³திஷ்ட²த்|
35 Y todos los que vivían en Lida y Sarón lo vieron, y se convirtieron al Señor.
ஏதாத்³ரு’ஸ²ம்’ த்³ரு’ஷ்ட்வா லோத்³ஸா²ரோணநிவாஸிநோ லோகா: ப்ரபு⁴ம்’ ப்ரதி பராவர்த்தந்த|
36 Había en Jope una discípula llamada Tabita, es decir, Dorcas: esta mujer fue dada a buenas obras y actos de misericordia en todo momento.
அபரஞ்ச பி⁴க்ஷாதா³நாதி³ஷு நாநக்ரியாஸு நித்யம்’ ப்ரவ்ரு’த்தா யா யாபோ²நக³ரநிவாஸிநீ டாபி³தா²நாமா ஸி²ஷ்யா யாம்’ த³ர்க்காம்’ அர்தா²த்³ ஹரிணீமயுக்த்வா ஆஹ்வயந் ஸா நாரீ
37 Y sucedió que en aquellos días enfermó y murió, y cuando la lavaron, la pusieron en una habitación que estaba en lo alto.
தஸ்மிந் ஸமயே ருக்³நா ஸதீ ப்ராணாந் அத்யஜத், ததோ லோகாஸ்தாம்’ ப்ரக்ஷால்யோபரிஸ்த²ப்ரகோஷ்டே² ஸா²யயித்வாஸ்தா²பயந்|
38 Y como Lida estaba cerca de Jope, los discípulos, sabiendo que Pedro estaba allí, le enviaron dos hombres, y le rogaron que fuera con ellos.
லோத்³நக³ரம்’ யாபோ²நக³ரஸ்ய ஸமீபஸ்த²ம்’ தஸ்மாத்தத்ர பிதர ஆஸ்தே, இதி வார்த்தாம்’ ஸ்²ருத்வா தூர்ணம்’ தஸ்யாக³மநார்த²ம்’ தஸ்மிந் விநயமுக்த்வா ஸி²ஷ்யக³ணோ த்³வௌ மநுஜௌ ப்ரேஷிதவாந்|
39 Y Pedro fue con ellos. Y cuando llegó, lo llevaron a la habitación; y todas las viudas estaban allí, llorando y poniendo delante de él los abrigos y la ropa que Dorcas había hecho mientras estaba con ellos.
தஸ்மாத் பிதர உத்தா²ய தாப்⁴யாம்’ ஸார்த்³த⁴ம் ஆக³ச்ச²த், தத்ர தஸ்மிந் உபஸ்தி²த உபரிஸ்த²ப்ரகோஷ்ட²ம்’ ஸமாநீதே ச வித⁴வா: ஸ்வாபி⁴: ஸஹ ஸ்தி²திகாலே த³ர்க்கயா க்ரு’தாநி யாந்யுத்தரீயாணி பரிதே⁴யாநி ச தாநி ஸர்வ்வாணி தம்’ த³ர்ஸ²யித்வா ருத³த்யஸ்²சதஸ்ரு’ஷு தி³க்ஷ்வதிஷ்ட²ந்|
40 Pero Pedro los hizo salir a todos, y se puso de rodillas en oración; y volviéndose hacia el cuerpo, dijo, Tabita, levántate. Y, al abrir los ojos, vio a Pedro y se levantó.
கிந்து பிதரஸ்தா: ஸர்வ்வா ப³ஹி: க்ரு’த்வா ஜாநுநீ பாதயித்வா ப்ரார்தி²தவாந்; பஸ்²சாத் ஸ²வம்’ ப்ரதி த்³ரு’ஷ்டிம்’ க்ரு’த்வா கதி²தவாந், ஹே டாபீ³தே² த்வமுத்திஷ்ட², இதி வாக்ய உக்தே ஸா ஸ்த்ரீ சக்ஷுஷீ ப்ரோந்மீல்ய பிதரம் அவலோக்யோத்தா²யோபாவிஸ²த்|
41 Y él, tomó su mano, la levantó; entonces, llamando a los santos y las viudas, él se las dio, viva.
தத: பிதரஸ்தஸ்யா: கரௌ த்⁴ரு’த்வா உத்தோல்ய பவித்ரலோகாந் வித⁴வாஸ்²சாஹூய தேஷாம்’ நிகடே ஸஜீவாம்’ தாம்’ ஸமார்பயத்|
42 Y noticias de esto pasaron por todo Jope, y varias personas tuvieron fe en el Señor.
ஏஷா கதா² ஸமஸ்தயாபோ²நக³ரம்’ வ்யாப்தா தஸ்மாத்³ அநேகே லோகா: ப்ரபௌ⁴ வ்யஸ்²வஸந்|
43 Y vivió en Jope por algún tiempo con Simón, un curtidor de piel.
அபரஞ்ச பிதரஸ்தத்³யாபோ²நக³ரீயஸ்ய கஸ்யசித் ஸி²மோந்நாம்நஸ்²சர்ம்மகாரஸ்ய க்³ரு’ஹே ப³ஹுதி³நாநி ந்யவஸத்|