Salmos 50
1 Salmo a Asaf. El Dios de dioses, el SEÑOR, ha hablado, y convocado la tierra desde el nacimiento del sol hasta donde se pone.
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
2 De Sion, perfección de hermosura, Dios ha resplandecido.
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3 Vendrá nuestro Dios, y no callará; fuego consumirá delante de su presencia, y en derredor suyo habrá tempestad grande.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
4 Convocará a los cielos de arriba, y a la tierra, para juzgar a su pueblo.
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5 Juntadme mis misericordiosos; los que pactaron mi pacto sobre sacrificio.
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6 Y denunciarán los cielos su justicia; porque Dios mismo es el juez. (Selah)
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
7 Oye, pueblo mío, y hablaré; escucha, Israel, y testificaré contra ti: Yo soy el Dios, el Dios tuyo.
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8 No te reprenderé sobre tus sacrificios, que tus holocaustos delante de mí están siempre.
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
9 No tomaré de tu casa becerros, ni machos cabríos de tus apriscos.
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10 Porque mía es toda bestia del monte; millares de animales en los montes.
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11 Conozco todas las aves de los montes, y las fieras del campo están conmigo.
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12 Si yo tuviese hambre, no te lo diría a ti; porque mío es el mundo y su plenitud.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
13 ¿Tengo de comer yo carne de toros, o de beber sangre de machos cabríos?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14 Sacrifica a Dios alabanza, y paga tus promesas al Altísimo.
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15 Y llámame en el día de la angustia; te libraré, y tú me honrarás.
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16 Pero al malo dijo Dios: ¿Qué parte tienes tú de declarar mis leyes, y que tomes mi pacto en tu boca?
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17 ¡Aborreciendo tú el castigo, y echando detrás de ti mis palabras!
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18 Si veías al ladrón, tú corrías con él; y con los adúlteros era tu parte.
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19 Tu boca metías en mal, y tu lengua componía engaño.
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20 Tomabas asiento, y hablabas contra tu hermano; contra el hijo de tu madre ponías infamia.
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
21 Estas cosas hiciste, y yo he callado; pensabas por eso que de cierto sería yo como tú; yo te argüiré, y las pondré delante de tus ojos.
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
22 Entended ahora esto, los que os olvidáis de Dios; no sea que os arrebate, y no haya quién os libre.
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23 El que sacrifica alabanza me honrará; y al que ordenare su camino, le enseñaré la salud de Dios.
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
