Salmos 44

1 Al Vencedor: a los hijos de Coré: Masquil. Oh Dios, con nuestros oídos hemos oído, nuestros padres nos han contado la obra que hiciste en sus tiempos, en los tiempos antiguos.

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

2 Tú con tu mano echaste los gentiles, y los plantaste a ellos; afligiste los pueblos, y los arrojaste.

Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

3 Porque no heredaron la tierra por su espada, ni su brazo los libró; sino tu diestra, y tu brazo, y la luz de tu rostro, porque te complaciste en ellos.

Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

4 Tú, oh Dios, eres mi rey: Manda saludes a Jacob.

Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

5 Por medio de ti acornearemos a nuestros enemigos; en tu Nombre atropellaremos a nuestros adversarios.

V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

6 Porque no confiaré en mi arco, ni mi espada me salvará.

Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

7 Porque tú nos has guardado de nuestros enemigos, y has avergonzado a los que nos aborrecían.

Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

8 En Dios nos alabamos todo el tiempo, y para siempre loaremos tu Nombre. (Selah)

A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)

9 Pero nos has desechado, y nos has hecho avergonzar; y no sales en nuestros ejércitos.

Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

10 Nos hiciste retroceder del enemigo, y nos saquearon para sí los que nos aborrecieron.

Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

11 Nos pusiste como a ovejas para comida, y nos esparciste entre los gentiles.

Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

12 Has vendido tu pueblo de balde, y sin precio.

Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

13 Nos pusiste por vergüenza a nuestros vecinos, por escarnio y por burla a los que nos rodean.

Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

14 Nos pusiste por proverbio entre los gentiles, por movimiento de cabeza en los pueblos.

Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

15 Cada día mi vergüenza está delante de mí, y me cubre la confusión de mi rostro,

Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

16 por la voz del que me blasfema y deshonra, por la voz del enemigo y del que se venga.

A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

17 Todo esto nos ha venido, y no nos hemos olvidado de ti; y no hemos faltado a tu pacto.

Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

18 No se ha vuelto atrás nuestro corazón, ni tampoco se han apartado nuestros pasos de tus caminos.

Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

19 Cuando nos quebrantaste en el lugar de los dragones, y nos cubriste con sombra de muerte,

Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

20 si nos hubiésemos olvidado del Nombre de nuestro Dios, o alzado nuestras manos a dios ajeno,

Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

21 ¿No demandaría Dios esto? Porque él conoce los secretos del corazón.

Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

22 Antes por tu causa nos matan cada día; somos tenidos como ovejas para el degolladero.

Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

23 Despierta; ¿por qué duermes, Señor? Despierta, no nos deseches para siempre.

Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

24 ¿Por qué escondes tu rostro? ¿Olvidaste nuestra aflicción, y la opresión nuestra?

I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

25 Porque nuestra alma se ha agobiado hasta el polvo; nuestro vientre está pegado con la tierra.

Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.

26 Levántate para ayudarnos, y redímenos por tu misericordia.

Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.