Salmos 2

1 ¿Por qué se amotinan los gentiles, y los pueblos piensan vanidad?

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 Estarán los reyes de la tierra, y príncipes consultarán unidos contra el SEÑOR, y contra su ungido, diciendo:

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 Rompamos sus coyundas, y echemos de nosotros sus cuerdas.

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 El que mora en los cielos se reirá; El Señor se burlará de ellos.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Entonces hablará a ellos con su furor, y con su ira los conturbará.

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 Y yo envestí mi rey sobre Sion, el monte de mi santidad.

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 Yo recitaré el decreto. El SEÑOR me ha dicho: Mi hijo eres tú; yo te engendré hoy.

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Pídeme, y te daré por heredad los gentiles, y por posesión tuya los términos de la tierra.

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 Los quebrantarás con vara de hierro; como vaso de alfarero los desmenuzarás.

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Y ahora, reyes, entended; admitid castigo, jueces de la tierra.

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 Servid al SEÑOR con temor; y alegraos con temblor.

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Besad al Hijo, para que no se enoje, y perezcáis en el camino, cuando se encendiere de aquí a poco su furor. Bienaventurados todos los que en él confían.

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.