< Proverbios 1 >
1 Los proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel:
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Para conocer sabiduría y castigo; para entender las razones prudentes;
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 para recibir el castigo de prudencia, justicia, juicio y equidad;
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 para dar prudencia a los simples, y a los jóvenes inteligencia y consejo.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Si el sabio los oyere, aumentará la doctrina; y el entendido adquirirá consejo;
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 para entender parábola y declaración; palabras de sabios, y sus enigmas.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 El principio del conocimiento es el temor del SEÑOR; los locos despreciaron la sabiduría y el castigo.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Oye, hijo mío, el castigo de tu padre, y no deseches la ley de tu madre;
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 porque aumento de gracia serán a tu cabeza, y protección a tu cuello.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Hijo mío, si los pecadores te quisieren engañar, no consientas.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Si dijeren: Ven con nosotros, espiemos a alguno para matarle, acechemos al inocente sin razón;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 los tragaremos vivos como el sepulcro, y enteros, como los que caen en un abismo; (Sheol )
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol )
13 hallaremos riquezas de toda clase, llenaremos nuestras casas de despojos;
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 echa tu suerte entre nosotros; tengamos todos una bolsa,
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 hijo mío, no andes en camino con ellos; aparta tu pie de sus veredas;
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 porque sus pies correrán al mal, e irán presurosos a derramar sangre.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Porque en vano se tenderá la red ante los ojos de toda ave;
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 mas ellos a su propia sangre espían, y a sus propias almas ponen asechanza.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Tales son las sendas de todo el que codicia la ganancia, la cual prenderá la vida de sus poseedores.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 La sabiduría clama de fuera; en las plazas da su voz;
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 clama en los principales lugares de concurso; en las entradas de las puertas de la ciudad dice sus razones:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 ¿Hasta cuándo, oh simples, amaréis la simpleza, y los burladores desearán el burlar, y los locos aborrecerán la ciencia?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Volveos a mi reprensión; he aquí yo os derramaré mi espíritu, y os haré saber mis palabras.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Por cuanto llamé, y no quisisteis; extendí mi mano, y no hubo quien escuchase;
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 antes desechasteis todo consejo mío, y no quisisteis mi reprensión;
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 también yo me reiré en vuestra calamidad, y me burlaré cuando os viniere lo que teméis;
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 cuando viniere como una destrucción lo que teméis, y vuestra calamidad llegare como un torbellino; cuando sobre vosotros viniere tribulación y angustia.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Entonces me llamarán, y no responderé; me buscarán de mañana, y no me hallarán;
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 por cuanto aborrecieron el conocimiento, y no escogieron el temor del SEÑOR,
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 ni quisieron mi consejo, y menospreciaron toda reprensión mía.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Comerán, pues, del fruto de su camino, y de sus consejos se hartarán.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Porque el reposo de los ignorantes los matará, y la prosperidad de los locos los echará a perder.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Mas el que me oyere, habitará confiadamente, y vivirá reposado del temor del mal.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.