Proverbios 28
1 Huye el impío sin que nadie lo persiga; mas el justo está confiado como un leoncillo.
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 Por la rebelión de la tierra sus príncipes son muchos; mas por el hombre entendido y sabio permanecerá sin mutación.
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 El hombre pobre y robador de los pobres, es lluvia de avenida que deja sin pan.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 Los que dejan la ley, alaban al impío; mas los que la guardan, contenderán con ellos.
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 Los hombres malos no entienden el juicio; mas los que buscan al SEÑOR, entienden todas las cosas.
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 Mejor es el pobre que camina en su perfección, que el de perversos caminos, aunque sea rico.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 El que guarda la ley es hijo prudente; mas el que es compañero de glotones, avergüenza a su padre.
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 El que aumenta sus riquezas con usura y recambio, para que se dé a los pobres las allega.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 El que aparta su oído para no oír la ley, su oración también será abominable.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 El que hace errar a los rectos por el mal camino, el caerá en su misma sima; mas los perfectos heredarán el bien.
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 El hombre rico es sabio en su opinión; mas el pobre entendido es más sabio que él.
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 Cuando los justos se alegran, grande es la gloria; mas cuando los impíos son levantados, el hombre cuerdo se esconderá.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 El que encubre sus pecados, no prosperará; mas el que los confiesa y se aparta, alcanzará misericordia.
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 Bienaventurado el hombre que siempre teme a Dios; mas el que endurece su corazón, caerá en mal.
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 León rugiente y oso hambriento, es el príncipe impío sobre el pueblo pobre.
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 El príncipe falto de entendimiento multiplicará los agravios; mas el que aborrece la avaricia, prolongará sus días.
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 El hombre que hace violencia con sangre de persona, huirá hasta el sepulcro, y nadie le sustentará.
Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 El que camina en integridad, será salvo; mas el de perversos caminos caerá en alguno.
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 El que labra su tierra, se saciará de pan; mas el que sigue a los ociosos, se llenará de pobreza.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 El hombre de la verdad tendrá muchas bendiciones; mas el que se apresura a enriquecer, no será absuelto.
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 Tener acepción de personas en el juicio, no es bueno; hasta por un bocado de pan prevaricará el hombre.
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 Se apresura a ser rico el hombre de mal ojo; y no conoce que le ha de venir pobreza.
Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 El que reprende al hombre, hallará después mayor gracia que el que lisonjea con la lengua.
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 El que roba a su padre o a su madre, y dice que no es maldad, compañero es del hombre destruidor.
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 El altivo de ánimo suscita contiendas; mas el que en el SEÑOR confía, medrará.
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 El que confía en su corazón es loco; mas el que camina en sabiduría, será salvo.
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 El que da al pobre, nunca tendrá pobreza; mas el que del pobre aparta sus ojos, tendrá muchas maldiciones.
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 Cuando los impíos son levantados, el hombre cuerdo se esconderá; mas cuando perecen, los justos se multiplican.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
