< Job 9 >

1 Y respondió Job, y dijo:
Odpověděv pak Job, řekl:
2 Ciertamente yo conozco que es así; ¿y cómo se justificará el hombre con Dios?
I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3 Si quisiere contender con él, no le podrá responder a una cosa de mil.
A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4 El es sabio de corazón, y fuerte en fuerza, ¿quién se endureció contra él, y quedó en paz?
Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5 Que arranca los montes con su furor, y no conocen quién los trastornó;
On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6 que remueve la tierra de su lugar, y hace temblar sus columnas;
On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7 que manda al sol, y no sale; y sella las estrellas.
On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8 El solo extiende los cielos, y anda sobre las alturas del mar.
On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9 El que hizo la Osa, y el Orión, y las Pléyades, y los lugares secretos del mediodía;
On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10 el que hace cosas grandes e incomprensibles, y maravillosas, sin número.
On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11 He aquí que él pasará delante de mí, y yo no lo veré; y pasará, y no lo entenderé.
Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12 He aquí, arrebatará; ¿quién le hará restituir? ¿Quién le dirá: Qué haces?
Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13 Dios no tornará atrás su ira, y debajo de él se encorvan los que ayudan a la soberbia.
Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14 ¿Cuánto menos le responderé yo, y eligiré mis palabras con él?
Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15 Que aunque yo sea justo, no responderé; antes habré de rogar a mi juez.
Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16 Que si yo le invocase, y él me respondiese, aún no creeré que haya escuchado mi voz.
Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17 Porque me ha quebrado con tempestad, y ha aumentado mis heridas sin causa.
Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18 Que aún no me ha concedido que tome mi aliento; mas me ha llenado de amarguras.
Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19 Si habláramos de su potencia, fuerte por cierto es; si de su juicio, ¿quién me emplazará?
Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20 Si yo me justificare, me condenará mi boca; si me predicare perfecto, él me hará inicuo.
Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21 Si yo me predicare imperfecto, no conozco mi alma; condenaré mi vida.
Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22 Una cosa resta es a saber que yo diga: Al perfecto y al impío él los consume.
Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23 Si es azote, mate de presto, y no se ría de la prueba de los inocentes.
Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24 La tierra es entregada en manos de los impíos, y él cubre el rostro de sus jueces. Si no es él el que lo hace, ¿quién es? ¿Dónde está?
Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25 Mis días han sido más ligeros que un correo; huyeron, y nunca vieron bien.
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26 Pasaron con los navíos de Ebeh; o como el águila que se arroja a la presa.
Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27 Si digo: Quiero olvidar mi queja, dejaré mi aburrimiento, y me esforzaré.
Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28 Temo todos mis trabajos; sé que no me perdonarás.
Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29 Si yo soy impío, ¿para qué trabajaré en vano?
Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30 Aunque me lave con aguas de nieve, y aunque limpie mis manos con la misma limpieza,
Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31 aún me hundirás en el hoyo; y mis propios vestidos me abominarán.
Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32 Porque no es hombre como yo, para que yo le responda, y vengamos juntamente a juicio.
Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33 No hay entre nosotros árbitro que ponga su mano sobre nosotros ambos.
Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34 Quite de sobre mí su verdugo, y su terror no me perturbe.
Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35 Y hablaré, y no le temeré; porque en este estado no estoy en mí.
Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.

< Job 9 >