< Job 22 >

1 Y respondió Elifaz temanita, y dijo:
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 ¿Por ventura traerá el hombre provecho a Dios? Porque para sí mismo es provechoso el sabio.
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 ¿Por ventura tiene su contentamiento el Omnipotente en que tú seas justificado, o le viene algún provecho de que tú hagas perfectos tus caminos?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 ¿Por ventura te castigará acaso, o vendrá contigo a juicio porque te teme?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 Por cierto tu malicia es grande, y tus maldades no tienen fin.
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 Porque sacaste prenda a tus hermanos sin causa, e hiciste desnudar las ropas de los desnudos.
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 No diste de beber agua al cansado, y detuviste el pan al hambriento.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 Pero el hombre pudiente tuvo la tierra; y habitó en ella el honrado.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 A las viudas enviaste vacías, y los brazos de los huérfanos fueron quebrados.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Por tanto hay lazos alrededor de ti, y te turba espanto repentino;
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 o tinieblas, para que no veas; y abundancia de agua te cubre.
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 ¿Por ventura Dios no está en la altura de los cielos? Mira la altura de las estrellas, cómo son altas.
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 ¿Y dirás tú: Qué sabe Dios? ¿Cómo juzgará por medio de la oscuridad?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 Las nubes son su escondedero, y no ve; y por el cerco del cielo se pasea.
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 ¿Quieres tú guardar la senda antigua, que pisaron los varones perversos?
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 Los cuales fueron cortados antes de tiempo, cuyo fundamento fue como un río derramado.
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Que decían a Dios: Apártate de nosotros, y ¿qué nos ha de hacer el Omnipotente?
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 El les había llenado sus casas de bienes. Por tanto el consejo de ellos lejos sea de mí.
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 Verán los justos y se gozarán; y el inocente los escarnecerá, diciendo:
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 ¿Por ventura fue cortada nuestra sustancia, habiendo consumido el fuego el resto de ellos?
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Amístate ahora con él, y tendrás paz; y por ello te vendrá bien.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Toma ahora la ley de su boca, y pon sus palabras en tu corazón.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 Si te volvieres al Omnipotente, serás edificado; alejarás de tu tienda la iniquidad;
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 y tendrás más oro que tierra, y como piedras de arroyos oro de Ofir.
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 Y el Todopoderoso será tu defensa, y tendrás plata a montones.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 Porque entonces te deleitarás en el Omnipotente, y alzarás a Dios tu rostro.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Orarás a él, y él te oirá; y tú pagarás tus promesas.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 Determinarás asimismo una cosa, y te será firme; y sobre tus caminos resplandecerá luz.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 Cuando los otros fueren abatidos, dirás tú: Ensalzamiento habrá; y Dios salvará al humilde de ojos.
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 Un inocente escapará de una isla ( o de un reino ); y en la limpieza de tus manos será guardado.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.

< Job 22 >