Hebreos 3

1 POR tanto, hermanos santos, participantes de la vocacion celestial, considerad el Apóstol y Pontífice de nuestra profesion, Cristo Jesus,

A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,

2 El cual es fiel al que le constituyó, como tambien [lo fué] Moisés sobre toda su casa.

Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.

3 Porque de [tanto] mayor gloria que Moisés este es estimado digno, cuanto tiene mayor dignidad que la casa el que la fabricó.

Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.

4 Porque toda casa es edificada de alguno: mas el que crió todas las cosas, [es] Dios.

Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.

5 Y Moisés á la verdad [fué] fiel sobre toda su casa, como criado, para testificar lo que se habia de decir:

A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.

6 Mas Cristo como Hijo sobre su casa; la cual casa somos nosotros, si hasta el cabo retuviéremos firme la confianza y la gloria de la esperanza.

Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.

7 Por lo cual, (como dice el Espíritu Santo: Si oyereis hoy su voz,

Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,

8 No endurezcais vuestros corazones como en la provocacion, en el dia de la tentacion en el desierto,

Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;

9 Donde me tentaron vuestros padres; me probaron, y vieron mis obras cuarenta años.

Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.

10 A causa de lo cual me enemisté con esta generacion, y dije: Siempre divagan ellos de corazon, y no han conocido mis caminos.

Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.

11 Juré pues en mi ira: No entrarán en mi reposo.)

Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

12 Mirad, hermanos, que en ninguno de vosotros haya corazon malo de incredulidad para apartarse del Dios vivo:

Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.

13 Antes exhortáos los unos á los otros cada dia, entretanto que se dice Hoy, porque ninguno de vosotros se endurezca con engaño de pecado.

Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.

14 Porque participantes de Cristo somos hechos, con tal que conservemos firme hasta el fin el principio de nuestra confianza;

Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.

15 Entretanto que se dice: Si oyereis su voz hoy, no endurezcais vuestros corazones, como en la provocacion.

Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.

16 Porque algunos de los que habian salido de Egipto con Moisés, habiendo oido, provocaron; aunque no todos.

Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.

17 Mas ¿con cuáles estuvo enojado cuarenta años? ¿no [fué] con los que pecaron, cuyos cuerpos cayeron en el desierto?

Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?

18 ¿Y á quiénes juró que no entrarian en su reposo, sino á aquellos que no obedecieron?

A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.

19 Y vemos que no pudieron entrar á causa de incredulidad.

A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.