Salmos 35

1 Salmo de David. DISPUTA, oh Jehová, con los que contra mí contienden; pelea con los que me combaten.

Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

2 Echa mano al escudo y al pavés, y levántate en mi ayuda.

Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

3 Y saca la lanza, cierra contra mis perseguidores; di á mi alma: Yo soy tu salud.

Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

4 Avergüéncense y confúndanse los que buscan mi alma: vuelvan atrás, y sean avergonzados los que mi mal intentan.

Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

5 Sean como el tamo delante del viento; y el ángel de Jehová [los] acose.

Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

6 Sea su camino oscuridad y resbaladeros; y el ángel de Jehová los persiga.

Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

7 Porque sin causa escondieron para mí su red en un hoyo; sin causa hicieron [hoyo] para mi alma.

Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

8 Véngale el quebrantamiento que no sepa, y su red que escondió lo prenda: con quebrantamiento en ella caiga.

Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

9 Y gócese mi alma en Jehová; y alégrese en su salud.

Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

10 Todos mis huesos dirán: Jehová, ¿quién como tú, que libras al afligido del más fuerte que él, y al pobre y menesteroso del que le despoja?

A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

11 Levantáronse testigos falsos; demandáronme lo que no sabía;

Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

12 Volviéronme mal por bien, para abatir á mi alma.

Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

13 Mas yo, cuando ellos enfermaron, me vestí de saco; afligí con ayuno mi alma, y mi oración se revolvía en mi seno.

Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

14 Como por mi compañero, como por mi hermano andaba; como el que trae luto por madre, enlutado me humillaba.

Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

15 Pero ellos se alegraron en mi adversidad, y se juntaron; juntáronse contra mí gentes despreciables, y yo no lo entendía: despedazábanme, y no cesaban;

Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

16 Con los lisonjeros escarnecedores truhanes, crujiendo sobre mí sus dientes.

S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

17 Señor, ¿hasta cuándo verás [esto]? Recobra mi alma de sus quebrantamientos, mi única de los leones.

Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

18 Te confesaré en grande congregación; te alabaré entre numeroso pueblo.

I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

19 No se alegren de mí mis enemigos injustos: ni los que me aborrecen sin causa hagan del ojo.

Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

20 Porque no hablan paz; y contra los mansos de la tierra piensan palabras engañosas.

Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

21 Y ensancharon sobre mí su boca; dijeron: ¡Ea, ea, nuestros ojos [lo] han visto!

Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

22 Tú lo has visto, oh Jehová; no calles: Señor, de mí no te alejes.

Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

23 Muévete y despierta para mi juicio, para mi causa, Dios mío y Señor mío.

Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

24 Júzgame conforme á tu justicia, Jehová Dios mío; y no se alegren de mí.

Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

25 No digan en su corazón: ¡Ea, alma nuestra! No digan: ¡Hémoslo devorado!

Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

26 Avergüéncense, y sean confundidos á una los que de mi mal se alegran: vístanse de vergüenza y de confusión los que se engrandecen contra mí.

Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

27 Canten y alégrense los que están á favor de mi justa causa, y digan siempre: Sea ensalzado Jehová, que ama la paz de su siervo.

Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

28 Y mi lengua hablará de tu justicia, y de tu loor todo el día.

I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.