< Salmos 109 >

1 Al Músico principal: Salmo de David. OH Dios de mi alabanza, no calles;
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 Porque boca de impío y boca de engañador se han abierto sobre mí: han hablado de mí con lengua mentirosa,
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 Y con palabras de odio me rodearon; y pelearon contra mí sin causa.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 En pago de mi amor me han sido adversarios: mas yo oraba.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 Y pusieron contra mí mal por bien, y odio por amor.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Pon sobre él al impío: y Satán esté á su diestra.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 Cuando fuere juzgado, salga impío; y su oración sea para pecado.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Sean sus días pocos: tome otro su oficio.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Sean sus hijos huérfanos, y su mujer viuda.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Y anden sus hijos vagabundos, y mendiguen; y procuren [su pan lejos] de sus desolados hogares.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 Enrede el acreedor todo lo que tiene, y extraños saqueen su trabajo.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 No tenga quien le haga misericordia; ni haya quien tenga compasión de sus huérfanos.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Su posteridad sea talada; en segunda generación sea raído su nombre.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Venga en memoria cerca de Jehová la maldad de sus padres, y el pecado de su madre no sea borrado.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Estén siempre delante de Jehová, y él corte de la tierra su memoria.
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 Por cuanto no se acordó de hacer misericordia, y persiguió al hombre afligido y menesteroso y quebrantado de corazón, para matar[lo].
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 Y amó la maldición, y vínole; y no quiso la bendición, y ella se alejó de él.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 Y vistióse de maldición como de su vestido, y entró como agua en sus entrañas, y como aceite en sus huesos.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Séale como vestido con que se cubra, y en lugar de cinto con que se ciña siempre.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 Este sea el pago de parte de Jehová de los que me calumnian, y de los que hablan mal contra mi alma.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 Y tú, Jehová Señor, haz conmigo por amor de tu nombre: líbrame, porque tu misericordia es buena.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 Porque yo estoy afligido y necesitado; y mi corazón está herido dentro de mí.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 Voime como la sombra cuando declina; soy sacudido como langosta.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 Mis rodillas están debilitadas á causa del ayuno, y mi carne desfallecida por falta de gordura.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 Yo he sido para ellos objeto de oprobio; mirábanme, y meneaban su cabeza.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Ayúdame, Jehová Dios mío: sálvame conforme á tu misericordia.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 Y entiendan que esta es tu mano; [que] tú, Jehová, has hecho esto.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Maldigan ellos, y bendice tú: levántense, mas sean avergonzados, y regocíjese tu siervo.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Sean vestidos de ignominia los que me calumnian; y sean cubiertos de su confusión como con manto.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 Yo alabaré á Jehová en gran manera con mi boca, y le loaré en medio de muchos.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 Porque él se pondrá á la diestra del pobre, para librar su alma de los que le juzgan.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.

< Salmos 109 >