Proverbios 25
1 TAMBIÉN estos son proverbios de Salomón, los cuales copiaron los varones de Ezechîas, rey de Judá.
Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 Gloria de Dios es encubrir la palabra; mas honra del rey es escudriñar la palabra.
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 Para la altura de los cielos, y para la profundidad de la tierra, y para el corazón de los reyes, no hay investigación.
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Quita las escorias de la plata, y saldrá vaso al fundidor.
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Aparta al impío de la presencia del rey, y su trono se afirmará en justicia.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 No te alabes delante del rey, ni estés en el lugar de los grandes:
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 Porque mejor es que se te diga, Sube acá, que no que seas humillado delante del príncipe que miraron tus ojos.
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 No salgas á pleito presto, no sea que no sepas qué hacer al fin, después que tu prójimo te haya dejado confuso.
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 Trata tu causa con tu compañero y no descubras el secreto á otro.
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 No sea que te deshonre el que lo oyere, y tu infamia no pueda repararse.
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 Manzana de oro con figuras de plata es la palabra dicha como conviene.
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 [Como] zarcillo de oro y joyel de oro fino, es el que reprende al sabio que tiene oído dócil.
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 Como frío de nieve en tiempo de la siega, [así es] el mensajero fiel á los que lo envían: pues al alma de su señor da refrigerio.
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 [Como] nubes y vientos sin lluvia, [así es] el hombre que se jacta de vana liberalidad.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 Con larga paciencia se aplaca el príncipe; y la lengua blanda quebranta los huesos.
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 ¿Hallaste la miel? come lo que te basta; no sea que te hartes de ella, y la vomites.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Detén tu pie de la casa de tu vecino, porque harto de ti no te aborrezca.
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 Martillo y cuchillo y saeta aguda, es el hombre que habla contra su prójimo falso testimonio.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 Diente quebrado y pie resbalador, es la confianza en el prevaricador en tiempo de angustia.
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 El que canta canciones al corazón afligido, [es como] el que quita la ropa en tiempo de frío, ó el que sobre el jabón [echa] vinagre.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 Si el que te aborrece tuviere hambre, dale de comer pan; y si tuviere sed, dale de beber agua:
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 Porque ascuas allegas sobre su cabeza, y Jehová te lo pagará.
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 El viento del norte ahuyenta la lluvia, y el rostro airado la lengua detractora.
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 Mejor es estar en un rincón de casa, que con la mujer rencillosa en espaciosa casa.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 [Como] el agua fría al alma sedienta, así son las buenas nuevas de lejanas tierras.
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 [Como] fuente turbia y manantial corrompido, [es] el justo que cae delante del impío.
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 Comer mucha miel no es bueno: ni el buscar la propia gloria es gloria.
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 [Como] ciudad derribada y sin muro, es el hombre cuyo espíritu no tiene rienda.
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
