< San Mateo 27 >
1 Y VENIDA la mañana, entraron en consejo todos los príncipes de los sacerdotes, y los ancianos del pueblo, contra Jesús, para entregarle á muerte.
झ़ेझ़ भोंते सारे लोक ते प्रधान याजक, ते कौमरे बुज़ुर्गेईं मुशोरो कियो कि यीशुएरे कत्ल केरनेरो फैसलो कियो।
2 Y le llevaron atado, y le entregaron á Poncio Pilato presidente.
ते यीशु बेंधतां नीयो, ते रोमी गवर्नर पिलातुसे कां नीयो।
3 Entonces Judas, el que le había entregado, viendo que era condenado, volvió arrepentido las treinta [piezas] de plata á los príncipes de los sacerdotes y á los ancianos,
ज़ैखन यहूदा ज़ैनी यीशु ट्लुवेवरो थियो तैस एसास भोव, कि यीशु मुर्ज़म बनोरोए त तैनी बड़ू पशतावं, ते तैना चैंदरे ट्लही सिक्के प्रधान याजक ते बुज़ुर्गन कां वापस आने।
4 Diciendo: Yo he pecado entregando la sangre inocente. Mas ellos dijeron: ¿Qué [se nos da] á nosotros? Viéras[lo] tú.
ते ज़ोने लगो, “मीं पाप कियो, कि अक बेकसूर मैन्हु, मारने लेइ ट्लुवाव,” ते तैना ज़ोने लग्गे, “असन कुने? तू ज़ान ते तेरू कम ज़ांने।”
5 Y arrojando [las piezas] de plata en el templo, partióse; y fué, y se ahorcó.
तैखन यहूदा तैना सिक्के मन्दरेरे अंगने मां शैरतां छ़डे, ते तैट्ठां गेइतां अपने आपे फांसी दित्ती।
6 Y los príncipes de los sacerdotes, tomando [las piezas] de plata, dijeron: No es lícito echarlas en el tesoro de los dones, porque es precio de sangre.
प्रधान याजकेईं तैना सिक्के सल्ले, ते ज़ोने लग्गे, “इन सिक्के इश्शे कानूनेरे मुताबिक मन्दरेरे खज़ाने मां रखने जेइज़ नईं, किजोकि ए कोन्ची मैन्हु मारनेरी कीमते।”
7 Mas habido consejo, compraron con ellas el campo del alfarero, por sepultura para los extranjeros.
एल्हेरेलेइ तैनेईं मुशोरो केरतां तैस रकमी सेइं कुम्हारे करां अक ऊडार घिन्नू, ताके परदेशी केरे लेइ कब्रास्तान बनावं गाए।
8 Por lo cual fué llamado aquel campo, Campo de sangre, hasta el día de hoy.
तांए त अज़ तगर भी तैस ऊडारे जो खूनेरू ऊडार ज़ोतन।
9 Entonces se cumplió lo que fué dicho por el profeta Jeremías, que dijo: Y tomaron las treinta [piezas] de plata, precio del apreciado, que fué apreciado por los hijos de Israel;
तैखन तै गल पूरी भोइ ज़ै यिर्मयाह नेबे ज़ोरी थी, कि तैनेईं तैसेरी पूरी कीमत चैंदरे ट्लही सिक्के निये, ए कीमत इस्राएलेरे लोकेईं कियोरी थी।
10 Y las dieron para el campo del alfarero, como me ordenó el Señor.
ते तैन चैंदरे ट्लही सिक्केइं सेइं कुम्हारेरू ऊडार घिन्ने जो दित्ते ज़ेन्च़रे प्रभुए मीं हुक्म दित्तोरो थियो।
11 Y Jesús estuvo delante del presidente; y el presidente le preguntó, diciendo: ¿Eres tú el Rey de los judíos? Y Jesús le dijo: Tú [lo] dices.
ज़ैखन यीशु हाकिमेरे तुत्तरे अगर खड़ो थियो, ते हाकिम तैस पुच़्छ़ू, “तू यहूदी केरो राज़ोस?” यीशुए जुवाब दित्तो, “तू एप्पू ज़ोने लोरोस।”
12 Y siendo acusado por los príncipes de los sacerdotes, y por los ancianos, nada respondió.
ते ज़ैखन प्रधान याजक ते बुज़ुर्ग तैस पुड़ इलज़ाम लाने लोरे थिये त यीशुए कोई जुवाब न दित्तो।
13 Pilato entonces le dice: ¿No oyes cuántas cosas testifican contra ti?
तैखन पिलातुसे यीशु सेइं ज़ोवं, “हेर एना तेरे खलाफ केत्री गवाहैई लोरेन देने तू शुन्तस की नईं।”
14 Y no le respondió ni una palabra; de tal manera que el presidente se maravillaba mucho.
पन यीशुए तैस एक्की गल्लारो भी जुवाब न दित्तो; ते इड़ी तगर कि हाकिम बड़ो हैरान भोइ जेव।
15 Y en el día de la fiesta acostumbraba el presidente soltar al pueblo un preso, cual quisiesen.
ते हाकिमेरो अक दस्तूर थियो, कि फ़सह तिहारेरे मौके पुड़ अक कैदी ज़ैस लोक चाते थिये तैस हथरां छ़डतो थियो।
16 Y tenían entonces un preso famoso que se llamaba Barrabás.
तैस मौके तैन केरो अक बड़ो मुशूर कैदी थियो, ज़ेसेरू नवं बरअब्बा थियूं।
17 Y juntos ellos, les dijo Pilato: ¿Cuál queréis que os suelte? ¿á Barrabás, ó á Jesús que se dice el Cristo?
ज़ैखन तैना लोक पिलातुसे कां जम्हां भोए, त पिलातुसे तैन पुच़्छ़ू, “तुस कुन चातथ, अवं केस हथरां छ़ेड्डी? बरअब्बा कि यीशु ज़ैस जो मसीह ज़ोतन?”
18 Porque sabía que por envidia le habían entregado.
किजोकि तै ज़ानतो थियो, कि तैनेईं सिर्फ जलनी सेइं तै ट्लुवोरोए।
19 Y estando él sentado en el tribunal, su mujer envió á él, diciendo: No tengas que ver con aquel justo; porque hoy he padecido muchas cosas en sueños por causa de él.
ज़ैखन तै आदालतरी तखते पुड़ बिशोरो थियो, त तैसेरी कुआन्शां तैस जो समाद भेज़ोरो थियो, “कि तू एस रोड़े मैनेरे बारे मां किछ न करां, किजोकि मीं अज़ राती एसेरी वजाई सेइं सुपने मां बड़ो दुःख भोरोए।”
20 Mas los príncipes de los sacerdotes y los ancianos, persuadieron al pueblo que pidiese á Barrabás, y á Jesús matase.
पन प्रधान याजकेईं ते बुज़ुर्ग लोकेईं लोक बमकाए, कि तैना पिलातुसे करां बरअब्बा हथरां छ़डन ते यीशु मारन।
21 Y respondiendo el presidente les dijo: ¿Cuál de los dos queréis que os suelte? Y ellos dijeron: A Barrabás.
ज़ैखन हाकिमे तैन लोकन पुच़्छ़ू, “कि तुस एन दुईन मरां केस चातथ, अवं तैस हथरां छ़ेड्डी,” तैन लोकेईं ज़ोवं, “बरअब्बा।”
22 Pilato les dijo: ¿Qué pues haré de Jesús que se dice el Cristo? Dícenle todos: Sea crucificado.
पिलातुसे तैन पुच़्छ़ू, “फिरी अवं यीशु ज़ैस जो मसीह ज़ोतन तैस सेइं कुन केरि?” सब लोक ज़ोने लग्गे “एस क्रूसे पुड़ च़ाढ़।”
23 Y el presidente [les] dijo: Pues ¿qué mal ha hecho? Mas ellos gritaban más, diciendo: Sea crucificado.
हाकिमे ज़ोवं किजो? “एनी कुन बुराई कियोरीए? पन तैना मना ज़ोरे-ज़ोरे ज़ोने लग्गे कि एस क्रूसे पुड़ च़ाढ़।”
24 Y viendo Pilato que nada adelantaba, antes se hacía más alboroto, tomando agua se lavó las manos delante del pueblo, diciendo: Inocente soy yo de la sangre de este justo: veréis[lo] vosotros.
ज़ैखन पिलातुसे हेरू कि किछ भी बन्ने बालू नईं बल्के उलटो फसाद भोने बालोए, त तैनी पानी मेगतां तैन मैन्हु केरे सामने हथ धोए ते ज़ोवं, “कि अवं एस एक्की धेर्मी मैनेरे खूने करां बरी भोइताईं, तुसे ज़ांना।”
25 Y respondiendo todo el pueblo, dijo: Su sangre [sea] sobre nosotros, y sobre nuestros hijos.
ते सारे लोकेईं जुवाब दित्तो, “एसेरो खून असन पुड़ ते इश्शी औलादी पुड़ भोए।”
26 Entonces les soltó á Barrabás: y habiendo azotado á Jesús, le entregó para ser crucificado.
तैखन पिलातुसे बरअब्बा हथरां छ़ड्डो, ते यीशुए कोड़े बावैहीतां तैन केरे हवाले कियो, ताके तैना तैस क्रूसे पुड़ च़ाढ़न।
27 Entonces los soldados del presidente llevaron á Jesús al pretorio, y juntaron á él toda la cuadrilla;
ते तैखन हाकिमेरे सिपैहीयेइं यीशु महलेरे अंगने मां नेइतां सारे फौजरे सिपाही यीशुएरे च़ुफुरतां जम्हां भोए।
28 Y desnudándole, le echaron encima un manto de grana;
तैनेईं तैसेरां लिगड़ां खोल्लां ते तैस अक लाल रंगेरो चोगो लुवाव।
29 Y pusieron sobre su cabeza una corona tejida de espinas, y una caña en su mano derecha; é hincando la rodilla delante de él, le burlaban, diciendo: ¡Salve, Rey de los Judíos!
फिरी कंटां केरू ताज तैसेरे दोग्गे पुड़ रख्खू, ते तैसेरे देइने हथ्थे मां अक निरैठरी लैठ दित्ती, ते तैस कां मथ्थो टेकतां तैसेरी हासी बनाने लग्गे, ते ज़ोने लग्गे, “हे यहूदी केरे राज़ा नमस्कार।”
30 Y escupiendo en él, tomaron la caña, y le herían en la cabeza.
तैना तैस पुड़ थुकते ते सोटी सेइं तैसेरे दोग्गे पुड़ बाते थिये।
31 Y después que le hubieron escarnecido, le desnudaron el manto, y le vistieron de sus vestidos, y le llevaron para crucificarle.
ज़ैखन तैनेईं तैसेरो मज़ाक बनाव, त तैसेरो चोगो खोल्लो, ते फिरी तैस तैसेरां लिगड़ां लुवां ते तैट्ठां च़ले, ताके तैस क्रूसे पुड़ च़ाढ़न।
32 Y saliendo, hallaron á un Cireneo, que se llamaba Simón: á éste cargaron para que llevase su cruz.
ज़ैखन तैना तैट्ठां च़लोरे थिये, त तैन शमौन कुरेनी नंव्वेरो अक मैन्हु मैल्लो, तैन लोकेईं तै ट्लातो ताके यीशुएरू क्रूस छ़ुइतां च़लाए।
33 Y como llegaron al lugar que se llama Gólgotha, que es dicho, El lugar de la calavera,
ते यीशु गुलगुता नंव्वेरी ठैरी पुज़े, ज़ेसेरो मतलबे खोपड़ारी ठार।
34 Le dieron á beber vinagre mezclado con hiel; y gustando, no quiso beber[lo].
तैड़ी तैनेईं यीशु दाछ़ारो रस ते ट्लिठो रस मिलेइतां पीने जेई दित्तो, पन तैनी पीनी न चाव।
35 Y después que le hubieron crucificado, repartieron sus vestidos, echando suertes: para que se cumpliese lo que fué dicho por el profeta: Se repartieron mis vestidos, y sobre mi ropa echaron suertes.
ज़ैखन तैनेईं यीशु क्रूसे पुड़ च़ाढ़ो त शर्त रेखतां चिट्ठी छ़ेडतां तैसेरां लिगड़ां भी एप्पू मांमेइं बंटा।
36 Y sentados le guardaban allí.
ते तैड़ी बिश्तां तैसेरो पैरहो केरने लग्गे।
37 Y pusieron sobre su cabeza su causa escrita: ESTE ES JESUS EL REY DE LOS JUDIOS.
ते तैनेईं तैसेरो जुर्म एक्की पेखड़ी पुड़ लिखतां तैसेरे दोग्गे करां बा लाई ज़ैस पुड़ एन लिखोरू थियूं, “ई यहूदी केरो राज़ो यीशु आए”
38 Entonces crucificaron con él dos ladrones, uno á la derecha, y otro á la izquierda.
तैखन तैस सेइं साथी दूई डैकू भी क्रूसे पुड़ च़ाढ़े, अक यीशुएरे देइने पासे, ते होरो बांए पासे।
39 Y los que pasaban, le decían injurias, meneando sus cabezas,
तैट्ठां गानेबाले सारे लोक दोग हिलेइतां गाते थिये ते तैसेरी तुहीन केरते थिये।
40 Y diciendo: Tú, el que derribas el templo, y en tres días lo reedificas, sálvate á ti mismo: si eres Hijo de Dios, desciende de la cruz.
ते ज़ोते थी इस मन्दरे डोलने बाला ते ट्लेइ दिहड़न मां बनाने बाला, अपनो आप त बच़ा, “अगर तू परमेशरेरू मट्ठू आस त एस क्रूसे पुड़रां उन्ढो ओस।”
41 De esta manera también los príncipes de los sacerdotes, escarneciendo con los escribas y los Fariseos y los ancianos, decían:
एन्च़रे प्रधान याजक ते शास्त्री ते बुज़ुर्ग भी तैसेरी हासी बनाते थिये, ते ज़ोते थिये।
42 A otros salvó, á sí mismo no puede salvar: si es el Rey de Israel, descienda ahora de la cruz, y creeremos en él.
“एनी होरे बच़ाए पन अपनो आप न बच़ेइ बटो, ‘ई त इस्राएलेरो राज़ो आए।’ अगर हुन्ना भी तू क्रूसे पुड़रां उन्ढो ओस्स, त अस तीं पुड़ विश्वास केरतम।
43 Confió en Dios: líbrele ahora si le quiere: porque ha dicho: Soy Hijo de Dios.
एसेरो भरोसो परमेशरे पुड़े, अगर तै एस चाते त एस बच़ाए, किजोकि एनी ज़ोरू थियूं, ‘अवं परमेशरेरू मट्ठू आईं।’”
44 Lo mismo también le zaherían los ladrones que estaban crucificados con él.
ते दूई डैकू भी ज़ैना तैस सेइं साथी क्रूसे पुड़ च़ाढ़ोरे थिये, तैना भी तैसेरी तुहीन केरते थिये।
45 Y desde la hora de sexta fueron tinieblas sobre toda la tierra hasta la hora de nona.
दीसेरे 12 बज़ेई सारे मुल्खे मां आंधरू भोवं ते ट्लेइ बज़न तगर रावं।
46 Y cerca de la hora de nona, Jesús exclamó con grande voz, diciendo: Eli, Eli, ¿lama sabachtani? Esto es: Dios mío, Dios mío, ¿por qué me has desamparado?
ते ट्लेइ बाज़ां केरे लगभग यीशुए बड़े ज़ोरे सेइं ज़ोवं, “एली, एली लमा शबक्तनी?” ज़ेसेरो मतलबे, “हे मेरे परमेशर, हे मेरे परमेशर, तीं अवं किजो शारो?”
47 Y algunos de los que estaban allí, oyéndolo, decían: A Elías llama éste.
ज़ैना लोक तैड़ी खड़खड़े थिये, तैन मरां किछ शुन्तां एन ज़ोने लग्गे, कि ए त एलिय्याह फुकारने लोरोए।
48 Y luego, corriendo uno de ellos, tomó una esponja, y la hinchió de vinagre, y poniéndola en una caña, dábale de beber.
तैखन अक मैन्हु देवड़तां जेव, ते अक गलास पैनी मां डोबतां ते निरैठरे सोटी पुड़ टकेइतां पीनेरे लेइ तैसेरे ऐशी सेइं हुरावं।
49 Y los otros decían: Deja, veamos si viene Elías á librarle.
किछ ज़ोने लग्गे, “बलगा हुनी हेरतम, कि एलिय्याह एस बच़ाने एइते कि नईं।”
50 Mas Jesús, habiendo otra vez exclamado con grande voz, dió el espíritu.
ते यीशुए फिरी ज़ोरे सेइं चिन्ड मारी ते प्राण दित्ते।
51 Y he aquí, el velo del templo se rompió en dos, de alto á bajo: y la tierra tembló, y las piedras se hendieron;
तैखन मन्दरेरो पड़दो बां देंता बुन तगर फेटतां दूई टुक्ड़े भोइ जे, ते पहाड़ां ते सारी ज़मीन हीलने लग्गी।
52 Y abriéronse los sepulcros, y muchos cuerpos de santos que habían dormido, se levantaron;
कब्रां खुल्ली जेई, ते बड़े पवित्र लोक ज़ैना मौतरी निड्ला मां झ़ुलोरे थिये, ज़ींते भोइ जे।
53 Y salidos de los sepulcros, después de su resurrección, vinieron á la santa ciudad, y aparecieron á muchos.
ते कब्रन मरां निस्तां ज़ींते भोनेरां पत्ती पवित्र नगर मां दाखल भोए, ते तैड़ी बड़े होरि लोकेईं भी लाए।
54 Y el centurión, y los que estaban con él guardando á Jesús, visto el terremoto, y las cosas que habían sido hechas, temieron en gran manera, diciendo: Verdaderamente Hijo de Dios era éste.
तैखन तैनी सूबेदारे ते तैसेरे सैथेईं ज़ैन यीशुएरी निगरानी केरने लोरे थिये, भुंज़ल गांतो हेरो, त तैना डेरि जे, ते ज़ोने लग्गे, “सच़्च़े एन परमेशरेरू मट्ठू थियूं!”
55 Y estaban allí muchas mujeres mirando de lejos, las cuales habían seguido de Galilea á Jesús, sirviéndole:
तैड़ी बेड़ि कुआन्शां ज़ैना गलील इलाके मरां यीशु सेइं साथी तैसेरी सेवा केरती तैस पत्ती ओरी थी, ते दूरेरां तकने लोरी थी।
56 Entre las cuales estaban María Magdalena, y María la madre de Jacobo y de José, y la madre de los hijos de Zebedeo.
तैन मां मरियम मगदलीनी ते याकूब त योसेसेरी अम्मा मरियम ते जब्देरे मट्ठां केरि अम्मा साथी थी।
57 Y como fué la tarde del día, vino un hombre rico de Arimatea, llamado José, el cual también había sido discípulo de Jesús.
ज़ैखन ड्लोझ़ भोइ त अरिमतियाहरो अक अमीर यूसुफ नंव्वेरो मैन्हु ज़ै एप्पू भी यीशुएरो चेलो थियो अव।
58 Este llegó á Pilato, y pidió el cuerpo de Jesús: entonces Pilato mandó que se le diese el cuerpo.
तैनी पिलातुसे कां गेइतां यीशुएरी लाश मगी, ते पिलातुसे लाश देनेरो हुक्म दित्तो।
59 Y tomando José el cuerpo, lo envolvió en una sábana limpia,
यूसुफे लाश नेइतां एक्की रोड़ि ज़ेरि च़ादरी मां पलैटी।
60 Y lo puso en su sepulcro nuevo, que había labrado en la peña: y revuelta una grande piedra á la puerta del sepulcro, se fué.
ते तै लाश एक्की नव्वीं कब्री मां ज़ै शफ़ड़ी मां घड़ोरी थी रख्खी, ते तैस कब्री आग्रोरां अक बड्डो घोड़ तैस उबरो छ़ड्डो।
61 Y estaban allí María Magdalena, y la otra María, sentadas delante del sepulcro.
ते मगदलीन ड्लव्वेरी मरियम ते होरि मरियम तैड़ी तैस कब्रारे सामने बिशोरी थी ज़ैस मां यीशुएरी लाश रखोरि थी।
62 Y el siguiente día, que es después de la preparación, se juntaron los príncipes de los sacerdotes y los Fariseos á Pilato,
होरसां तियैरारे दिहाड़ेरे बाद यहूदी केरे आरामेरे दिहाड़े प्रधान याजक ते फरीसी लोक मिलतां पिलातुसे कां पुज़े।
63 Diciendo: Señor, nos acordamos que aquel engañador dijo, viviendo aún: Después de tres días resucitaré.
ते ज़ोने लग्गे महाराज़ असन यादे कि तैनी धोखे बाज़े अपने ज़ींते सांसेइं ज़ोरू थियूं, “अवं मरनेरे ट्लेइ दिहाड़ां बाद फिरी ज़ींतो भोनोईं।
64 Manda, pues, que se asegure el sepulcro hasta el día tercero; porque no vengan sus discípulos de noche, y le hurten, y digan al pueblo: Resucitó de los muertos. Y será el postrer error peor que el primero.
एल्हेरेलेइ हुक्म दे ताके ट्लाई दिहाड़न तगर कब्री पुड़ पेरहो दित्तो गाए, कि एरू न भोए कि तैसेरे चेले एइतां तैसेरी लाश च़ोरन, ते लोकन सेइं ज़ोन कि तै मुड़दन मरां ज़ींतो भोरोए, ए धोखो पेइले धोखे करां भी जादे बुरो भोलो।”
65 Y Pilato les dijo: Tenéis una guardia: id, aseguradlo como sabéis.
पिलातुसे जुवाब दित्तो, “तुसन कां पेरहो देनेबाले आन, गाथ ज़ेत्रू भोइसखे पेरहो देथ।”
66 Y yendo ellos, aseguraron el sepulcro, sellando la piedra, con la guardia.
तैखन तैनेईं गेइतां घोड़े पुड़ मोहर लाई, ते कब्ररारे पेरहे लेइ पेरहेदार रख्खे।