2 Samuel 22
1 Y HABLÓ David á Jehová las palabras de este cántico, el día que Jehová le había librado de la mano de todos sus enemigos, y de la mano de Saúl.
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 Y dijo: Jehová es mi roca, y mi fortaleza, y mi libertador;
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 Dios de mi roca, en él confiaré: mi escudo, y el cuerno de mi salud, mi fortaleza, y mi refugio; mi salvador, que me librarás de violencia.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 Invocaré á Jehová, digno de ser loado, y seré salvo de mis enemigos.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Cuando me cercaron ondas de muerte, y arroyos de iniquidad me asombraron,
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 Tuve angustia, invoqué á Jehová, y clamé á mi Dios: y él oyó mi voz desde su templo; [llegó] mi clamor á sus oídos.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 La tierra se removió, y tembló; los fundamentos de los cielos fueron movidos, y se estremecieron, porque él se airó.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Subió humo de sus narices, y de su boca fuego consumidor, por el cual se encendieron carbones.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Y abajó los cielos, y descendió: una oscuridad debajo de sus pies.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Subió sobre el querubín, y voló: aparecióse sobre las alas del viento.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Puso tinieblas alrededor de sí [á modo de] pabellones; aguas negras y espesas nubes.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 Del resplandor de su presencia se encendieron ascuas ardientes.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 Jehová tronó desde los cielos, y el Altísimo dió su voz;
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Arrojó saetas, y desbaratólos; relampagueó, y consumiólos.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Entonces aparecieron los manantiales de la mar, y los fundamentos del mundo fueron descubiertos, á la reprensión de Jehová, al resoplido del aliento de su nariz.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Extendió [su mano] de lo alto, y arrebatóme, y sacóme de copiosas aguas.
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Libróme de fuertes enemigos, de aquellos que me aborrecían, los cuales eran más fuertes que yo.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Asaltáronme en el día de mi calamidad; mas Jehová fué mi sostén.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Sacóme á anchura; libróme, porque puso su voluntad en mí.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Remuneróme Jehová conforme á mi justicia; y conforme á la limpieza de mis manos, me dió la paga.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Porque yo guardé los caminos de Jehová, y no me aparté impíamente de mi Dios.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Porque delante de mí tengo todas sus ordenanzas; y [atento á] sus fueros, no me retiraré de ellos.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 Y fuí íntegro para con él, y guardéme de mi iniquidad.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Remuneróme por tanto Jehová conforme á mi justicia, y conforme á mi limpieza delante de sus ojos.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Con el bueno eres benigno, y con el íntegro te muestras íntegro;
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 Limpio eres para con el limpio, mas con el perverso eres rígido.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Y tú salvas al pueblo humilde; mas tus ojos sobre los altivos, para abatirlos.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Porque tú eres mi lámpara, oh Jehová: Jehová da luz á mis tinieblas.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Porque en ti romperé ejércitos, y con mi Dios saltaré las murallas.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 Dios, perfecto su camino: la palabra de Jehová purificada, escudo es de todos los que en él esperan.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Porque ¿qué Dios hay sino Jehová? ¿ó quién es fuerte sino nuestro Dios?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Dios es el que con virtud me corrobora, y el que despeja mi camino;
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 El que hace mis pies como de ciervas, y el que me asienta en mis alturas;
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 El que enseña mis manos para la pelea, y [da que] con mis brazos quiebre el arco de acero.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Tú me diste asimismo el escudo de tu salud, y tu benignidad me ha acrecentado.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Tú ensanchaste mis pasos debajo de mí, para que no titubeasen mis rodillas.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Perseguiré á mis enemigos, y quebrantarélos; y no me volveré hasta que los acabe.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 Los consumiré, y los heriré, y no se levantarán; y caerán debajo de mis pies.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Ceñísteme de fortaleza para la batalla, y postraste debajo de mí los que contra mí se levantaron.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Tú me diste la cerviz de mis enemigos, de mis aborrecedores, y que yo los destruyese.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Miraron, y no hubo quien los librase; á Jehová, mas no les respondió.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Yo los desmenuzaré como polvo de la tierra; hollarélos como á lodo de las plazas, y los disiparé.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Tú me libraste de contiendas de pueblos: tú me guardaste para que fuese cabeza de gentes: pueblos que no conocía, me sirvieron.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Los extraños titubeaban á mí: en oyendo, me obedecían.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Los extraños desfallecían, y temblaban en sus escondrijos.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Viva Jehová, y sea bendita mi roca; sea ensalzado el Dios, la roca de mi salvamento:
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 El Dios que me ha vengado, y sujeta los pueblos debajo de mí;
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 Y que me saca de entre mis enemigos: tú me sacaste en alto de entre los que se levantaron contra mí: librásteme del varón de iniquidades.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 Por tanto yo te confesaré entre las gentes, oh Jehová, y cantaré á tu nombre.
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 El que engrandece las saludes de su rey, y hace misericordia á su ungido, á David, y á su simiente, para siempre.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
