Salmos 65

1 En ti reposa la alabanza, o! Dios, en Sión; y a ti se pagará el voto.

Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

2 Tú oyes la oración, a ti vendrá toda carne.

Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

3 Palabras de iniquidades me sobrepujaron: mas nuestras rebeliones, tú las perdonarás.

Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

4 Dichoso el que tú escogieres, e hicieres llegar para que habite en tus patios: seremos hartos del bien de tu casa, de tu santo templo.

Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

5 Con terribilidades nos oirás en justicia, o! Dios de nuestra salud: esperanza de todos los fines de la tierra, y de las partes más lejanas de la mar.

Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

6 El que afirma los montes con su fortaleza, ceñido de valentía.

Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

7 El que amansa el estruendo de las mares, el estruendo de sus ondas: y el alboroto de las civiles sediciones.

Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

8 Y los habitadores de los fines de la tierra temen de tus maravillas: que haces alegrar las salidas de la mañana y de la tarde.

Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

9 Visitas la tierra, y después que la has hecho desear mucho, la enriqueces: el río de Dios lleno de aguas: aparejas el grano de ellos: porque así la ordenaste.

Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

10 Embriagas sus surcos, haces descender el agua en sus regaderas: ablándasla con lluvias, bendices sus renuevos.

Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

11 Coronas el año de tus bienes: y tus nubes destilan grosura.

Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

12 Destilan sobre las habitaciones del desierto: y los collados se ciñen de alegría,

Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

13 Vístense los llanos de ovejas, y los valles se cubren de grano: regocíjanse, y aun cantan.

Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.