Salmos 25

1 A ti, o! Jehová, levantaré mi alma.

Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.

2 Dios mío, en ti confié: no sea yo avergonzado, no se alegren de mí mis enemigos.

Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.

3 Ciertamente todos los que te esperan, no serán avergonzados: serán avergonzados los que se rebelan sin causa.

A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.

4 Tus caminos, o! Jehová, házme saber: enséñame tus sendas.

Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.

5 Encamíname en tu verdad, y enséñame: porque tú eres el Dios de mi salud: a ti he esperado todo el día.

Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.

6 Acuérdate de tus miseraciones, o! Jehová: y de tus misericordias, que son perpetuas.

Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.

7 De los pecados de mi mocedad, y de mis rebeliones no te acuerdes: conforme a tu misericordia acuérdate de mí, tú, por tu bondad, o! Jehová.

Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.

8 Bueno y recto es Jehová: por tanto él enseñará a los pecadores el camino.

Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.

9 Encaminará a los humildes por el juicio; y enseñará a los mansos su carrera.

Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.

10 Todas las sendas de Jehová son misericordia y verdad, a los que guardan su concierto, y sus testimonios.

Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.

11 Por tu nombre, o! Jehová, perdonarás también mi pecado; porque es grande.

Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.

12 ¿Quién es el varón que teme a Jehová? Enseñarle ha el camino que ha de escoger.

Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?

13 Su alma reposará en el bien: y su simiente herederá la tierra.

Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.

14 El secreto de Jehová, a los que le temen: y su concierto, para hacerles saber.

Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.

15 Mis ojos, siempre a Jehová; porque él sacará de la red mis pies.

Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.

16 Mírame, y ten misericordia de mí: porque yo soy solo, y pobre.

Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.

17 Las angustias de mi corazón se ensancharon: sácame de mis congojas.

Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.

18 Mira mi aflicción, y mi trabajo: y perdona todos mis pecados.

Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.

19 Mira mis enemigos, que se han multiplicado: y de odio injusto me han aborrecido.

Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.

20 Guarda mi alma, y líbrame: no sea yo avergonzado, porque en ti confié.

Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.

21 Integridad y rectitud me guardarán: porque a ti he esperado.

Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.

22 Redime, o! Dios, a Israel de todas sus angustias.

Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.