Salmos 104
1 Bendice, alma mía, a Jehová; Jehová Dios mío, mucho te has engrandecido, de gloria y de hermosura te has vestido.
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Que se cubre de luz como de vestidura, que extiende los cielos como una cortina;
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 Que entabla con las aguas sus doblados, el que pone a las nubes por su carro, el que anda sobre las alas del viento.
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 El que hace a sus ángeles espíritus, sus ministros al fuego flameante.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 El fundó la tierra sobre sus basas, no se moverá por ningún siglo.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Con el abismo, como con vestido, la cubriste: sobre los montes estaban las aguas.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 De tu reprensión huyeron; por el sonido de tu trueno se apresuraron.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 Subieron los montes, descendieron los valles a este lugar, que tú les fundaste.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Pusíste les término, el cual no traspasarán, ni volverán a cubrir la tierra.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 El que envía las fuentes en los arroyos; entre los montes van.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Abrévanse todas las bestias del campo; los asnos salvajes quebrantan su sed.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 Junto a ellos habitan las aves de los cielos; entre las hojas dan voces.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 El que riega los montes desde sus doblados; del fruto de tus obras se harta la tierra.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 El que hace producir el heno para las bestias; y la yerba para servicio del hombre, sacando el pan de la tierra,
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 Y el vino que alegra el corazón del hombre; haciendo relumbrar la faz con el aceite; y el pan sustenta el corazón del hombre.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 Hártanse los árboles de Jehová; los cedros del Líbano que él plantó:
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 Para que aniden allí las aves; la cigüeña tenga su casa en las hayas.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 Los montes altos para las cabras monteses, las peñas madrigueras para los conejos.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Hizo la luna para sazones: el sol conoció su occidente.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Pones las tinieblas, y la noche es; en ella corren todas las bestias del monte.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 Los leoncillos braman a la presa, y para buscar de Dios su comida.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Sale el sol, recógense, y échanse en sus cuevas.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Sale el hombre a su hacienda, y a su labranza hasta la tarde.
Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 ¡Cuán muchas son tus obras, o! Jehová! todas ellas hiciste con sabiduría: la tierra está llena de tu posesión.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Esta gran mar y ancha de términos; allí hay pescados sin número, bestias pequeñas y grandes.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 Allí andan navíos, este leviatán que hiciste para que jugase en ella.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Todas ellas esperan a ti, para que les des su comida a su tiempo.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Dásles, recogen: abres tu mano, hártanse de bien.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Escondes tu rostro, túrbanse: les quitas el espíritu, dejan de ser, y tórnanse en su polvo.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Envías tu espíritu, críanse: y renuevas la haz de la tierra.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Sea la gloria a Jehová para siempre: alégrese Jehová en sus obras.
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 El que mira a la tierra, y tiembla: toca en los montes, y humean.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 A Jehová cantaré en mi vida: a mi Dios diré salmos mientras viviere.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Serme ha suave hablar de él: yo me alegraré en Jehová.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Sean consumidos de la tierra los pecadores: y los impíos dejen de ser. Bendice alma mía a Jehová. Alelu- Jah.
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
