Proverbios 1
1 Los proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel:
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Para entender sabiduría y castigo: para entender las razones prudentes:
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 Para recibir el castigo de prudencia, justicia, y juicio, y equidad:
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 Para dar a los simples astucia, y a los mozos inteligencia y consejo.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Oirá el sabio y aumentará la doctrina; y el entendido adquirirá consejo.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 Para entender parábola y declaración, palabras de sabios, y sus dichos oscuros.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 El principio de la sabiduría es el temor de Jehová: los insensatos despreciaron la sabiduría y la instrucción.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Oye, hijo mío, el castigo de tu padre, y no deseches la ley de tu madre:
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Porque aumento de gracia serán a tu cabeza, y collares a tu cuello.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Hijo mío, si los pecadores te quisieren engañar, no consientas.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Si dijeren: Ven con nosotros, espiemos a la sangre: asechemos al inocente sin razón:
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 Hallaremos riquezas de todas suertes: henchiremos nuestras casas de despojos:
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Echa tu suerte entre nosotros: tengamos todos una bolsa:
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Hijo mío, no andes en camino con ellos: aparta tu pie de sus veredas:
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Porque sus pies correrán al mal; e irán presurosos a derramar sangre.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Porque en vano se tenderá la red delante de los ojos de toda ave.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Mas ellos a su sangre espían, y a sus almas asechan.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Tales son las sendas de todo codicioso de codicia, la cual prenderá el alma de sus poseedores.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 La sabiduría clama de fuera: en las plazas da su voz:
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 En las encrucijadas de los murmullos de gente clama: en las entradas de las puertas de la ciudad dice sus razones:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 ¿Hasta cuándo, o! simples, amaréis la simpleza, y los burladores desearán el burlar, y los insensatos aborrecerán la ciencia?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Volvéos a mi reprensión: he aquí que yo os derramaré mi espíritu, y os haré saber mis palabras.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Por cuanto llamé, y no quisisteis: extendí mi mano, y no hubo quien escuchase:
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 Y desechasteis todo consejo mío, y no quisisteis mi reprensión:
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 También yo me reiré en vuestra calamidad; y me burlaré cuando os viniere lo que teméis.
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 Cuando viniere, como una destrucción, lo que teméis; y vuestra calamidad viniere como un torbellino: cuando viniere sobre vosotros tribulación y angustia:
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Entonces me llamarán, y no responderé: buscarme han de mañana, y no me hallarán:
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Por cuanto aborrecieron la sabiduría; y no escogieron el temor de Jehová:
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 Ni quisieron mi consejo; y menospreciaron toda reprensión mía.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Comerán pues del fruto de su camino; y de sus consejos se hartarán.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Porque el reposo de los ignorantes los matará; y la prosperidad de los insensatos los echará a perder.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Mas el que me oyere, habitará confiadamente; y vivirá reposado de temor de mal.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
