< Proverbios 24 >

1 No tengas envidia de los hombres malos: ni desees estar con ellos.
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Porque su corazón piensa en robar; e iniquidad hablan sus labios.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Con sabiduría se edificará la casa; y con prudencia se afirmará.
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Y con ciencia las cámaras se henchirán de todas riquezas preciosas y hermosas.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 El hombre sabio es fuerte; y el hombre entendido es valiente de fuerza.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Porque con industrias harás la guerra; y la salud está en la multitud de los consejeros.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Alta está para el insensato la sabiduría: en la puerta no abrirá su boca.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Al que piensa mal hacer, al tal, hombre de malos pensamientos le llamarán.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 El mal pensamiento del insensato es pecado; y abominación a los hombres el burlador.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Si fueres flojo en el día de trabajo, tu fuerza será angosta.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 ¿Detenerte has de escapar los que son tomados para la muerte, y los que son llevados al degolladero?
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Si dijeres: Ciertamente no lo supimos: ¿el que pesa los corazones no lo entenderá? El que mira por tu alma él lo conocerá, el cual dará al hombre según sus obras.
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Come, hijo mío, de la miel, porque es buena; y del panal dulce a tu paladar:
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Tal será el conocimiento de la sabiduría a tu alma, si la hallares; y al fin tu esperanza no será cortada.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 O! impío, no aseches a la tienda del justo: no saquees su acostadero:
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Porque siete veces cae el justo, y se torna a levantar: mas los impíos caerán en el mal.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Cuando cayere tu enemigo, no te huelgues; y cuando tropezare, no se alegre tu corazón:
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Porque Jehová no lo mire, y le desagrade; y aparte de sobre él su enojo.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 No te entremetas con los malignos, ni tengas envidia de los impíos:
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 Porque para el malo no habrá buen fin; y la candela de los impíos será apagada.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Teme a Jehová, hijo mío, y al rey: no te entremetas con los inmutadores:
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 Porque su quebrantamiento se levantará de repente: ¿y el quebrantamiento de ambos quién lo comprenderá?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 También estas cosas pertenecen a los sabios. Tener respeto a personas en el juicio, no es bueno.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 El que dijere al malo, justo eres: los pueblos le maldecirán, y las naciones le detestarán:
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Mas los que le reprenden, serán agradables; y sobre ellos vendrá bendición de bien.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Los labios serán besados, del que responde palabras rectas.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Apareja de fuera tu obra, y dispónela en tu heredad; y después edificarás tu casa.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 No seas testigo sin causa contra tu prójimo; y no lisonjees con tus labios.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 No digas: Como me hizo, así le haré: daré el pago al varón según su obra.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Pasé junto a la heredad del hombre perezoso, y junto a la viña del hombre falto de entendimiento.
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 Y he aquí que por toda ella habían ya crecido espinas, ortigas habían ya cubierto su superficie, y su cerca de piedra estaba ya destruida.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Y yo miré, y púse lo en mi corazón: lo ví, y recibí enseñanza.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Tomando un poco de sueño, cabeceando otro poco, poniendo mano sobre mano otro poco para volver a dormir:
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 Vendrá como caminante, tu necesidad; y tu pobreza como hombre de escudo.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

< Proverbios 24 >