< Proverbios 23 >
1 Cuando te asentares a comer con algún señor, considera bien lo que estuviere delante de ti:
Катта әрбаб билән һәмдәстихан болсаң, Алдиңдики ким екәнлигини убдан ойлан.
2 Y pon cuchillo a tu garganta, si tienes grande apetito.
Иштийиң яман болса, Гелиңға пичақ тәңләп турғандәк өзүңни тарт.
3 No codicies sus manjares delicados; porque es pan engañoso.
Униң назу-немәтлирини тама қилма, Улар адәм алдайдиған тамақлардур.
4 No trabajes para ser rico: déjate de tu cuidado.
Бай болимән дәп өзүңни упратма; Өзүңниң зеһниңни бу ишқа қаратма.
5 ¿Has de poner tus ojos en las riquezas, siendo ningunas? porque hacerse han alas, como alas de águila; y volarán al cielo.
[Байлиқларға] көз тикишиң биләнла, улар йоқ болиду; Пул-мал дәрвәқә өзигә қанат ясап, Худди бүркүттәк асманға учуп кетәр.
6 No comas pan de hombre de mal ojo; ni codicies sus manjares.
Ач көзниң ненини йемә, Униң есил назу-немәтлирини тама қилма;
7 Porque cual es su pensamiento en su alma, tal es él. Decirte ha, come, y bebe: mas su corazón no está contigo.
Чүнки униң көңли қандақ болғандәк, өзиму шундақ. У ағзида: — Қени, алсила, ичсилә! — десиму, Бирақ көңлидә сени ойлиғини йоқ.
8 ¿Comiste tu parte? vomitarlo has; y perdiste tus suaves palabras.
Йегән бир жутум таамниму қусуветисән, Униңға қилған чирайлиқ сөзлириңму бекарға кәткән болиду.
9 No hables en las orejas del insensato; porque menospreciará la prudencia de tus razones.
Ахмаққа йол көрситип салма, Чүнки у әқил сөзлириңни көзгә илмас.
10 No traspases el término antiguo, ni entres en la heredad de los huérfanos:
Қедимдә бекиткән йәрниң пасил ташлирини йөткимә, Житимларниң етизлириғиму аяқ басма;
11 Porque el defensor de ellos es el Fuerte: el cual juzgará la causa de ellos contra ti.
Чүнки уларниң Һәмҗәмәт-Қутқузғучиси интайин күчлүктур; У Өзи улар үчүн үстүңдин дәва қилар.
12 Aplica al castigo tu corazón; y tus orejas a las hablas de sabiduría.
Несиһәткә көңүл қой, Илим-билимләргә қулақ сал.
13 No detengas el castigo del muchacho; porque si le hirieres con vara, no morirá.
Балаңға тәрбийә бериштин еринмә; Әгәр таяқ билән урсаң, у өлүп кәтмәйду;
14 Tú le herirás con vara, y librarás su alma del infierno. (Sheol )
Сән уни таяқ билән урсаң, Бәлким уни тәһтисарадин қутқузивалисән. (Sheol )
15 Hijo mío, si sabio fuere tu corazón, también a mí se me alegrará el corazón.
И оғлум, дана болсаң, Мениң қәлбим қанчә хуш болар еди!
16 Mis entrañas también se alegrarán, cuando tus labios hablaren cosas rectas.
Ағзиңда орунлуқ сөзләр болса, ич-ичимдин шатлинимән.
17 No tenga envidia de los pecadores tu corazón: antes persevera en el temor de Jehová todo tiempo:
Гуна садир қилғучиларға рәшк қилма, Һәрдайим Пәрвәрдигардин әймиништә турғин;
18 Porque ciertamente hay fin; y tu esperanza no será cortada.
Шундақ қилғиниңда җәзмән көридиған яхши күнүң болиду, Арзу-үмүтүң бекарға кәтмәс.
19 Oye tú, hijo mío, y sé sabio, y endereza al camino tu corazón.
И оғлум, сөзүмгә қулақ селип дана бол, Қәлбиңни [Худаниң] йолиға башлиғин.
20 No estés con los bebedores de vino, ni con los comedores de carne:
Мәйхорларға арилашма, Нәпси яман гөшхорлар билән барди-кәлди қилма;
21 Porque el bebedor y el comilón empobrecerán; y el sueño hará vestir vestidos rotos.
Чүнки һарақкәш билән нәпси яман ахирида йоқсуллуқта қалар, Ғәпләт уйқисиға патқанларға җәндә кийимни кийгүзәр.
22 Oye a tu padre, a aquel que te engendró; y cuando tu madre envejeciere, no la menosprecies.
Сени тапқан атаңниң сөзини аңла, Анаң қериғанда униңға һөрмәтсизлик қилма.
23 Compra la verdad, y no la vendas: la sabiduría, el enseñamiento, y la inteligencia.
Һәқиқәтни сетивал, Уни һәргиз сетивәтмә. Даналиқ, тәрбийә вә йорутулушниму ал.
24 Alegrando se alegrará el padre del justo; y el que engendró sabio, se regocijará con él.
Һәққаний балиниң атиси чоң хошаллиқ тапар; Дана оғулни тапқан атиси униңдин хурсән болар.
25 Alégrese tu padre y tu madre, y regocíjese la que te engendró.
Ата-анаңни сөйүндүрүп, Сени туққан анаңни хуш қил.
26 Dáme, hijo mío, tu corazón, y miren tus ojos por mis caminos:
И оғлум, қәлбиңни маңа тапшур; Көзлириңму һаятлиқ йоллиримға тикилсун!
27 Porque sima profunda es la ramera, y pozo angosto la extraña.
Чүнки паһишә аял чоңқур оридур, Бузуқ ят аял тар зиндандур;
28 También ella, como robador, asecha; y multiplica entre los hombres los prevaricadores.
Улар қарақчидәк мөкүвелип, Инсанийәт арисидики вапасизларни көпәйтәр.
29 ¿Para quién será el ay? ¿para quién el ay? ¿para quién las rencillas? ¿para quién las quejas? ¿para quién las heridas de balde? ¿para quién los cardenales de los ojos?
Кимдә азап бар? Кимдә дәрд-әләм? Ким җедәл ичидә қалар? Ким налә-пәряд көтирәр? Ким сәвәпсиз ярилинар? Кимниң көзи қизирип кетәр?
30 Para los que se detienen junto al vino; para los que van buscando la mistura.
Дәл шарап үстидә узун олтарған, Әбҗәш шараптин тетишқа алдириған мәйхорлар!
31 No mires al vino como es bermejo, como resplandezca su color en el vaso, como se entra suavemente.
Шарапниң әҗайип қизиллиғиға, униң җамдики җулалиғиға, Кишиниң гелидин шундақ силиқ өткәнлигигә мәптун болуп қалма!
32 A su fin morderá como serpiente; y como basilisco dará dolor.
Ахирида у зәһәрлик иландәк чеқивалиду, Оқ иландәк нәштирини санҗийду.
33 Tus ojos mirarán las extrañas; y tu corazón hablará perversidades.
Көз алдиңда ғәлитә мәнзириләр көрүниду, Ағзиңдин қалаймиқан сөзләр чиқиду.
34 Y serás como el que yace en medio de la mar; y como el que yace en cabo del mastelero.
Худди деңиз-океанларда ләйләп қалғандәк, Йәлкәнлик кеминиң мома яғичи үстидә ятқандәк болисән.
35 Y dirás hiriéronme, mas no me dolió: azotáronme, mas no lo sentí: cuando despertaré, aun lo tornaré a buscar.
Сән чоқум: — Бириси мени урди, лекин мән яриланмидим! Бириси мени таяқ билән урди, бирақ ағриғини сәзмидим!» — дәйсән. Бирақ сән йәнә: «Һошумға кәлсәмла, мән йәнила шарапни издәймән! — дәйсән.