Proverbios 12
1 El que ama el castigo, ama la sabiduría: mas el que aborrece la reprensión, es ignorante.
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 El bueno alcanzará favor de Jehová: mas él condenará al hombre de malos pensamientos.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 El hombre malo no permanecerá: mas la raíz de los justos no será movida,
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 La mujer virtuosa corona es de su marido: mas la mala, como carcoma en sus huesos.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 Los pensamientos de los justos son juicio: mas las astucias de los impíos engaño.
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 Las palabras de los impíos son asechar a la sangre: mas la boca de los rectos les librará.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Dios trastornará a los impíos, y no serán más: mas la casa de los justos permanecerá.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 Según su sabiduría es alabado el hombre: mas el perverso de corazón será en menosprecio.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Mejor es el que se menosprecia, y tiene siervos, que el que se precia, y carece de pan.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 El justo conoce el alma de su bestia: mas la piedad de los impíos es cruel.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 El que labra su tierra, se hartará de pan: mas el que sigue a los vagabundos es falto de entendimiento.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 Desea el impío la red de los malos: mas la raíz de los justos dará fruto.
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 El impío es enredado en la prevaricación de sus labios: mas el justo saldrá de la tribulación.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 Del fruto de la boca el hombre será harto de bien; y la paga de las manos del hombre le será dada.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 El camino del insensato es derecho en su opinión: mas el que obedece al consejo es sabio.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 El insensato a la hora se conocerá su ira: mas el que disimula la injuria es cuerdo.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 El que habla verdad, declara justicia: mas el testigo mentiroso, engaño.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 Hay algunos que hablan como estocadas de espada: mas la lengua de los sabios es medicina.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 El labio de verdad permanecerá para siempre: mas la lengua de mentira, por un momento.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 Engaño hay en el corazón de los que piensan mal: mas alegría en el de los que piensan bien.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 Ninguna adversidad acontecerá al justo; mas los impíos serán llenos de mal.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 Los labios mentirosos son abominación a Jehová: mas los obradores de verdad, su contentamiento.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 El hombre cuerdo encubre la sabiduría: mas el corazón de los insensatos predica la fatuidad.
Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 La mano de los diligentes se enseñoreará: mas la negligente será tributaria.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 El cuidado congojoso en el corazón del hombre le abate: mas la buena palabra le alegra.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 El justo hace ventaja a su prójimo: mas el camino de los impíos les hace errar.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 El engaño no chamuscará su caza: mas el haber precioso del hombre es la diligencia.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 En la vereda de justicia está la vida; y el camino de su vereda no es muerte.
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
