< Job 27 >

1 Y tornó Job a tomar su parábola, y dijo:
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 Vive el Dios que me quitó mi derecho; y el Omnipotente, que amargó mi alma:
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 Que todo el tiempo que mi alma estuviere en mí, y hubiere resuello de Dios en mis narices,
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 Mis labios no hablarán iniquidad: ni mi lengua pronunciará engaño.
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 Nunca tal me acontezca, que yo os justifique: hasta morir no quitaré mi integridad de mí.
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 Mi justicia tengo asida, y no la aflojaré, no se avergonzará mi corazón de mis días.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 Sea como el impío mi enemigo, y como el inicuo mi adversario.
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 Porque ¿qué es la esperanza del hipócrita, si mucho hubiere robado, cuando Dios arrebatare su alma?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 ¿Oirá Dios su clamor, cuando viniere sobre él la tribulación?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 ¿Se deleitará en el Omnipotente? ¿llamará a Dios en todo tiempo?
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 Yo os enseñaré lo que está en la mano de Dios: no esconderé lo que está acerca del Omnipotente.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 He aquí, que todos vosotros lo habéis visto: ¿por qué pues os desvanecéis con vanidad?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 Esta es la suerte del hombre impío acerca de Dios, y la herencia que los violentos han de recibir del Omnipotente.
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 Si sus hijos fueren multiplicados, serán para la espada, y sus pequeños no se hartarán de pan.
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 Los que de ellos quedaren, en muerte serán sepultados, y sus viudas no llorarán.
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 Sí amontonare plata como polvo, y si aparejare ropa como lodo:
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 Aparejará, mas el justo se vestirá, y el inocente repartirá la plata.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 Edificó su casa como la polilla, y como cabaña que hizo alguna guarda.
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 El rico dormirá, mas no será recogido: abrirá sus ojos, y no verá a nadie.
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 Asirán de él terrores como aguas: torbellino le arrebatará de noche.
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 Tomarle ha solano, e irse ha: y tempestad le arrebatará de su lugar.
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 Y echará sobre él, y no perdonará: huyendo huirá de su mano.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 Batirá sus manos sobre él, y desde su lugar le silbará.
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.

< Job 27 >