Salmos 22

1 ¡ʼEL mío, ʼEL mío! ¿Por qué me desamparaste? ¿Por qué estás lejos de mi salvación y de las palabras de mi clamor?

Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.

2 ʼElohim mío, clamo de día, y no respondes, Y de noche, y no hay descanso para mí.

Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.

3 Pero Tú eres santo, ¡Tú, que moras entre las alabanzas de Israel!

Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.

4 En Ti confiaron nuestros antepasados. Confiaron, y Tú los libraste.

V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.

5 Clamaron a Ti, y fueron librados. Confiaron en Ti, y no fueron avergonzados.

K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.

6 Pero yo soy gusano y no hombre, Oprobio de los hombres y despreciado por el pueblo.

Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.

7 Todos los que me ven me escarnecen. Hacen una mueca con los labios. Menean la cabeza y dicen:

Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

8 Se encomendó a Yavé. Líbrelo Él. Que Él lo rescate, Puesto que se complacía en Él.

Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.

9 Pero Tú eres el que me sacó del vientre. Me diste confianza aun cuando estaba a los pechos de mi madre.

Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.

10 A Ti fui entregado desde la matriz, Desde el vientre de mi madre Tú eres mi ʼEL.

Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.

11 No te alejes de Mí, porque la angustia está cerca, Porque no hay quien ayude.

Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.

12 Me rodearon muchos toros. Fuertes toros de Basán me rodearon.

Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.

13 Abren su boca contra mí Como león voraz y rugiente.

Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

14 Soy derramado como aguas Y todos mis huesos se descoyuntan. Mi corazón se volvió como cera. Se derritió entre mis órganos.

Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

15 Mi vigor está seco como tiesto Y mi lengua se pega a mis mandíbulas. ¡Me pones en el polvo de la muerte!

Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

16 Perros me rodearon. Me cercó cuadrilla de perversos. Horadaron mis manos y mis pies.

Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.

17 Puedo contar todos mis huesos. Ellos me miran y me observan.

Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

18 Reparten entre sí mis ropas, Y sobre mi túnica echan suertes.

Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.

19 Pero Tú, oh Yavé, ¡no te alejes! Fortaleza mía, ¡Apresúrate a socorrerme!

Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.

20 ¡Libra de la espada el alma mía, Del poder del perro mi vida!

Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.

21 ¡Sálvame de la boca del león Y de los cuernos de los toros salvajes! ¡Me has respondido!

Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.

22 Anunciaré tu Nombre a mis hermanos. En medio de la congregación te alabaré.

I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:

23 Los que temen a Yavé, alábenlo. Glorifíquenlo, toda la descendencia de Jacob, Y témanle, toda la descendencia de Israel,

Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.

24 Porque no menospreció ni aborreció el dolor del afligido, Ni de él ocultó su rostro, Sino cuando clamó a Él, Lo escuchó.

Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.

25 De Ti viene mi alabanza en la gran congregación. Cumpliré mis votos delante de los que te temen.

O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.

26 ¡Los pobres comerán y serán saciados! ¡Alabarán a Yavé los que lo buscan! ¡Que su corazón viva para siempre!

Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.

27 Se acordarán y volverán a Yavé de todos los confines de la tierra, Y todas las familias de las naciones se postrarán delante de Ti.

Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.

28 Porque de Yavé es el reino, Y Él gobierna las naciones.

Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.

29 Comerán y se postrarán Todos los poderosos de la tierra, Los que bajan al polvo se postrarán ante Él, Los que no pueden conservar viva su alma.

Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.

30 Una futura generación le servirá. Esto se dirá de ʼAdonay hasta la próxima generación.

Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.

31 Acudirán y declararán su justicia, Anunciarán a pueblo que nacerá que Él hizo esto.

Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.