< Salmos 132 >
1 Acuérdate, oh Yavé, de David, Y de toda su aflicción.
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 De cómo juró a Yavé, Y prometió al Fuerte de Jacob:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Ciertamente no entraré en mi tienda, Ni subiré a mi cama.
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 No concederé sueño a mis ojos, Ni a mis párpados calma,
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Hasta que halle lugar para Yavé, Tabernáculo para el Fuerte de Jacob.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Ciertamente oímos de ello en Efrata. Lo hallamos en el campo del bosque.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Entremos en su Tabernáculo, Postrémonos ante el estrado de sus pies.
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Oh Yavé, levántate [y ven] al lugar de tu reposo, Tú y el Arca de tu poder.
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Que tus sacerdotes se vistan de justicia, Y se regocijen tus santos.
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Por amor a David tu esclavo, No vuelvas el rostro de tu ungido.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 En verdad Yavé juró a David, Y no se retractará de ello: De tu descendencia sentaré en tu trono.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Si tus hijos observan mi Pacto, Y mi testimonio que Yo les enseño, Tus hijos también se sentarán en tu trono para siempre.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Porque Yavé escogió a Sion. La deseó para morada suya:
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 Este es el lugar de mi reposo para siempre. Aquí moraré, porque lo deseé.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Con abundancia bendeciré su provisión, Y saciaré de pan a sus necesitados.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 Vestiré con salvación a sus sacerdotes, Y sus santos darán voces de júbilo.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Allí retoñará el poder de David. Dispuse una lámpara para mi ungido.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 A sus enemigos vestiré de vergüenza, Pero sobre él resplandecerá su corona.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.