Salmos 104
1 Bendice, alma mía, a Yavé. ¡Oh Yavé, ʼElohim mío, cuánto te has engrandecido! Estás cubierto de esplendor y majestad.
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Te cubres como con un manto de luz. Extiendes el cielo como una cortina.
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 Él coloca sobre las aguas las vigas de sus altas moradas. Él convierte las nubes en su carroza. Él anda sobre las alas del viento.
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 Él designa los vientos como sus mensajeros, Y las llamas de fuego, como sus ministros.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Él estableció la tierra sobre sus cimientos Para que no sea sacudida.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Le colocaste como una ropa el abismo. Las aguas estaban sobre las montañas.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 A tu reprensión huyeron, Se precipitaron al estruendo de tu trueno.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 Subieron las montañas, Bajaron los valles al lugar que estableciste para ellos.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Les fijaste un límite que no traspasarán, De manera que no volverán a cubrir la tierra.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 Él envía manantiales por los valles. Ellos fluyen entre las montañas.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Dan de beber a todas las bestias del campo. Mitigan su sed los asnos monteses.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 Junto a ellos habitan las aves del cielo. Elevan voces entre las ramas.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 Él riega las montañas desde sus altas cámaras. Con el fruto de las obras de Él está saciada la tierra.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 Él desarrolla el pasto para el ganado, Y la vegetación para el servicio del hombre De tal modo que saque alimento de la tierra,
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 Y vino que alegra el corazón del hombre, El aceite para que brille su semblante Y el pan que sustenta la vida del hombre.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 Los árboles de Yavé beben su savia, Los cedros del Líbano que Él plantó,
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 Donde las aves construyen sus nidos, La cigüeña, cuya casa está en los cipreses,
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 Las altas montañas para las cabras monteses, Las peñas, madrigueras de los conejos.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Él hizo la luna para las estaciones. El sol conoce el punto de su ocaso.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Pones la oscuridad y es de noche. En ella corretean todos los animales del bosque.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 Los leoncillos rugen tras la presa Y buscan de ʼEL su comida.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Al salir el sol se retiran Y se echan en sus guaridas.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Sale el hombre a su trabajo, A su labor hasta el anochecer.
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 ¡Cuán innumerables son tus obras, oh Yavé! Hiciste todas ellas con sabiduría. La tierra está llena de tus posesiones.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Ahí está el grande y ancho mar, Donde hay enjambre de incontables animales, Tanto pequeños como grandes.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 Allí navegan los barcos, [Y el ]cocodrilo que formaste para que juguetee en él.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Todos ellos esperan en Ti Para que les des su comida en su tiempo.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Les das, ellos recogen. Abres tu mano, Y se sacian con lo bueno.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Ocultas tu rostro Y ellos se desmayan. Les retiras su aliento, Y ellos expiran y vuelven a su polvo.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Envías tu aliento, Son creados, Y renuevas la superficie de la tierra.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 ¡Sea la gloria de Yavé para siempre! ¡Que se alegre Yavé en sus obras!
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 Él mira a la tierra, Y ella tiembla, Él toca las montañas, Y ellas humean.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 A Yavé cantaré en mi vida, Mientras tenga vida cantaré salmos a mi ʼElohim.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Sea agradable a Él mi meditación. Yo me regocijaré en Yavé.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Sean exterminados de la tierra los pecadores Y los perversos dejen de ser. ¡Bendice, alma mía, a Yavé! ¡Alaben a YA!
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
