Proverbios 6
1 Hijo mío, si saliste fiador por tu prójimo, Si empeñaste tu palabra a un extraño,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 Si te enredaste con tus palabras, Y quedaste atrapado con los dichos de tu boca,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 Haz esto ahora, hijo mío, y líbrate. Ya que caíste en las manos de tu prójimo: Vé, humíllate e importuna a tu prójimo.
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 No concedas sueño a tus ojos, Ni adormecimiento a tus párpados.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 Líbrate como gacela de la mano [del cazador], Como un ave de la trampa.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 Mira a la hormiga, oh perezoso, Observa sus caminos y sé sabio,
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 La cual, sin tener jefe, Ni gobernador, ni soberano,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 Prepara en el verano su comida. En el tiempo de la cosecha guarda su sustento.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 ¿Hasta cuándo estarás acostado, oh perezoso? ¿Cuándo te levantarás de tu sueño?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 Un rato duermes, otro dormitas, Un rato cruzas los brazos y descansas.
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 Te llega la miseria como un vagabundo, Y tu necesidad como un hombre armado.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 Hombre depravado es el hombre inicuo, Que anda en la perversidad de su boca,
Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 Guiña con un ojo, menea los pies, Hace señas con los dedos.
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 En su corazón hay perversidades, Maquina maldades, y continuamente busca rencillas.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 Por tanto, su calamidad vendrá de repente. Súbitamente será quebrantado y no habrá remedio.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 Seis [cosas] aborrece Yavé, Y aun siete repugna su alma:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 Ojos altivos, boca mentirosa, Manos que derraman sangre inocente,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 Corazón que maquina planes perversos, Pies presurosos para correr al mal,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 Testigo falso que habla mentiras, Y el que enciende discordias entre sus hermanos.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 Hijo mío, guarda el mandamiento de tu padre, Y no abandones la instrucción de tu madre.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 Átalos continuamente a tu corazón, Enlázalos en torno a tu cuello.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 Cuando camines, te guiarán. Cuando duermas, te protegerán. Hablarán contigo al despertar.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 Porque el mandamiento es lámpara, La enseñanza es luz Y camino de vida las reprensiones de la instrucción.
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 Te guardarán de la mala mujer, De la blandura de la boca de la mujer extraña.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 No codicies en tu corazón su hermosura, Ni dejes que te cautive con sus párpados.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 Porque si la prostituta busca una hogaza de pan, La adúltera caza una vida preciosa.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 ¿Tomará el hombre fuego en su seno, Sin que ardan sus ropas?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 ¿Andará un hombre sobre brasas, Sin que se quemen sus pies?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 Así sucederá con el que se une a la mujer de su prójimo. Ninguno que la toque quedará impune.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 ¿No desprecian al ladrón aunque robe Para llenar su estómago cuando tiene hambre?
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 Si es sorprendido, tiene que pagar siete veces Y entregar todo lo que tiene en su casa.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 Pues el adúltero es hombre sin cordura, Destructor de sí mismo es el que lo hace.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 Heridas y deshonra hallará, Y su afrenta no será borrada.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 Porque los celos son la ira del hombre. En el día de la venganza no perdonará,
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 Ni aceptará algún rescate. No se aplacará aunque ofrezcas muchos regalos.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
