< Proverbios 20 >

1 El vino es burlador y alborotador el licor, Y cualquiera que en ello se desvía no es sabio.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Como rugido de león es la ira del rey, El que provoca su ira expone su propia vida.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 Honra del hombre es evitar la contienda, Pero todo insensato se envolverá en ella.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 En otoño no ara el holgazán, Rebuscará en la cosecha y nada hallará.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Como agua profunda es el propósito en el corazón del hombre, Pero el hombre entendido logrará extraerlo.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Muchos hombres proclaman su propia bondad, Pero un hombre fiel, ¿quién lo hallará?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 El justo camina en su integridad, Después de él, sus hijos son muy dichosos.
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 Un rey sentado en el tribunal, Con su mirada disipa toda maldad.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 ¿Quién podrá decir: Tengo mi conciencia limpia, Estoy purificado de mi pecado?
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
10 Pesa falsa y medida falsa, Ambas son repugnancia a Yavé.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Aun el muchacho es conocido por sus hechos, Si su conducta es limpia y recta.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 El oído que oye y el ojo que ve, Ambas cosas las hizo Yavé.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 No ames el sueño No sea que te empobrezcas. Abre tus ojos y te saciarás de pan.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 Es malo, es malo, dice el comprador, Pero cuando se va, se jacta.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Existe el oro y multitud de piedras preciosas, Pero los labios sabios son algo más precioso.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Tómale la ropa al que salió fiador de un extraño, Y tómale prenda cuando da garantía a los forasteros.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Sabroso es al hombre el pan mal adquirido, Pero después su boca estará llena de fragmentos de piedra.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Confirma los planes por medio del consejo, Y con sabias estrategias haz la guerra.
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 El que revela secretos levanta calumnia, Por tanto, no te metas con un chismoso.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Al que insulte a su padre o a su madre, Se le apagará su lámpara en medio de la oscuridad.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Herencia adquirida con robo al comienzo, Al fin no será bendita.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 No digas: Yo me vengaré. Espera a Yavé, y Él te salvará.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Las pesas desiguales son repugnancia a Yavé, Y una balanza con trampa no es buena.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 De Yavé son los pasos del hombre, ¿Cómo, pues, podrá el hombre entender su camino?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Trampa es al hombre el voto apresurado, Y después de hacerlo, reflexionar.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 El rey sabio dispersa a los perversos, Y hace pasar sobre ellos la rueda de trillar.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Lámpara de Yavé es el espíritu del hombre, Que escudriña lo más recóndito del ser.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Misericordia y verdad preservan al rey, Y la clemencia sustenta su trono.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 La gloria de los jóvenes es su fortaleza, Y el esplendor de los ancianos, sus canas.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 Las marcas de los azotes purifican del mal, Y los golpes llegan a lo íntimo del corazón.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

< Proverbios 20 >