< San Lucas 22 >
1 Se aproximaba la Pascua, la fiesta de los Panes sin Levadura.
Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
2 Los principales sacerdotes y los escribas buscaban cómo matarlo pero temían al pueblo.
I hledali přední kněží a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
3 Entonces Satanás entró en Judas Iscariote, quien era de los 12.
Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
4 Él fue y habló con los principales sacerdotes y magistrados en cuanto a cómo lo entregaría.
A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
5 Se regocijaron y acordaron darle plata.
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6 Él aceptó y buscaba una ocasión para entregárselo sin alboroto.
I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7 Entonces llegó el día de los Panes sin Levadura. Era necesario sacrificar la pascua.
Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
8 Envió a Pedro y Juan y les dijo: Vayan, prepárennos la pascua para que la comamos.
I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9 Y ellos le preguntaron: ¿Dónde quieres que [la] preparemos?
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10 Él les contestó: Miren, vayan a la ciudad. Se encontrarán con un hombre que lleva un cántaro de agua. Síganlo hasta la casa donde entre
On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11 y digan al dueño de [la] casa: El Maestro te pregunta: ¿Dónde está el aposento donde comeré la pascua con mis discípulos?
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
12 Él les mostrará un gran aposento alto ya listo. Preparen allí.
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13 Ellos fueron y hallaron como les dijo, y prepararon la pascua.
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14 Cuando llegó la hora Él [se] reclinó con los apóstoles
A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15 y les dijo: ¡Ardientemente deseé comer esta pascua con ustedes antes de mi padecimiento!
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
16 Porque les digo: Que de ningún modo la coma [otra vez] hasta que se cumpla en el reino de Dios.
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17 Tomó una copa, dio gracias y dijo: Tomen esto y repártanlo entre ustedes,
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18 porque de ahora en adelante, que de ningún modo beba del fruto de la vid hasta que venga el reino de Dios.
Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19 Tomó un pan, dio gracias, lo partió, les dio y les dijo: Esto es mi cuerpo que es entregado por ustedes. Hagan esto en memoria de Mí.
A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20 Después de comerlo, [tomó] también la copa y dijo: Esta copa es el Nuevo Pacto en mi sangre, la cual es derramada por ustedes.
Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21 Pero observen, la mano del que me entrega está conmigo en la mesa.
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
22 Porque en verdad, el Hijo del Hombre se conduce según lo que fue determinado. Pero ¡ay de aquel hombre que lo entrega!
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23 Ellos discutieron quién sería el que iba a cometer esto.
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24 También discutieron entre ellos quién era el más importante.
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
25 Entonces Él les dijo: Los reyes de las naciones ejercen señorío sobre ellas, y los que tienen autoridad son llamados benefactores.
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26 Pero no es así entre ustedes, sino el más importante es como el de menos importancia, y el líder como el que sirve.
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
27 Porque, ¿quién es más importante, el reclinado o el que sirve? ¿No es el reclinado? Y Yo estoy entre ustedes como el que sirve.
Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28 Pero ustedes son quienes permanecieron conmigo en mis pruebas.
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29 Como mi Padre me asignó un reino, Yo también lo asigno a ustedes,
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30 para que coman y beban a mi mesa en mi reino, y se sienten en tronos a juzgar a las 12 tribus de Israel.
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31 Simón, Simón, piensa esto: Satanás te reclamó para zarandearte como el trigo.
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
32 Pero Yo hablé con Dios por ti para que tu fe no desfallezca. Y tú, cuando vuelvas, fortalece a tus hermanos.
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33 Pero él le dijo: Señor, estoy listo a ir contigo tanto a [la] cárcel como a [la] muerte.
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34 Él respondió: Pedro, un gallo no cantará hoy hasta que me niegues tres veces.
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
35 Y les dijo: Cuando los envié sin bolsa, ni morral, ni sandalias, ¿les faltó algo? Y ellos contestaron: Nada.
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36 Pero ahora, el que tiene bolsa, llévela, y el que tiene morral, también. El que no tiene espada, venda su ropa y compre [una].
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
37 Porque es necesario que se cumpla en Mí lo que está escrito: Fue contado con inicuos. Porque lo que está escrito de Mí se cumple.
Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
38 Ellos dijeron: Señor, aquí hay dos espadas. Él les respondió: Es suficiente.
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39 Como acostumbraba, fue a la Montaña de Los Olivos, y lo siguieron sus discípulos.
A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40 Cuando llegaron al lugar, les dijo: Hablen con Dios para que no entren en tentación.
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41 Y Él se apartó de ellos como [a distancia de] un tiro de piedra, se arrodilló y hablaba con Dios:
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42 Padre, si quieres, aparta esta copa de Mí, pero que no se cumpla mi voluntad, sino la tuya.
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45 Y cuando terminó de hablar con Dios, fue a los discípulos y los halló dormidos por causa de la tristeza.
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46 Y les preguntó: ¿Por qué duermen? Levántense, hablen con Dios para que no entren en tentación.
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47 Mientras Él hablaba, apareció Judas, uno de los 12, seguido por una turba. Se acercó a Jesús para besarlo.
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48 Jesús le preguntó: Judas, ¿con un beso entregas al Hijo del Hombre?
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
49 Entonces al ver lo que sucedía, los que estaban alrededor de Él dijeron: Señor, dinos si atacamos con espada.
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50 Uno de ellos atacó al esclavo del sumo sacerdote y le amputó la oreja derecha.
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51 Entonces Jesús dijo: ¡Permitan aun esto! Y al agarrar la oreja, lo sanó.
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
52 Jesús dijo a los principales sacerdotes, oficiales del Templo y ancianos que llegaron contra Él: ¿[Ustedes] salieron con espadas y garrotes como contra un bandido?
I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
53 Cada día Yo estaba con ustedes en el Templo, y no extendieron las manos contra Mí. Pero ésta es la hora de ustedes y la potestad de la oscuridad.
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
54 [Lo] arrestaron y [lo] llevaron a la casa del sumo sacerdote. Y Pedro [lo ]seguía de lejos.
I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55 Encendieron un fuego en medio del patio y se sentaron alrededor. Pedro se sentó entre ellos.
A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56 Entonces una esclava miró fijamente a Pedro quien estaba sentado frente a la lumbre, y dijo: ¡Éste también estaba con Él!
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57 Pero él negó: ¡No lo conozco, mujer!
On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58 Un poco después, otro de ellos lo miró y dijo: Tú también eres de ellos. Pedro contestó: ¡Hombre, no soy!
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59 Como una hora más tarde, otro afirmaba: En verdad éste también estaba con Él, pues también es galileo.
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
60 Pedro respondió: ¡Hombre, no sé lo que dices! Y al instante, mientras aún hablaba, un gallo cantó.
I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61 El Señor se volvió y miró a Pedro. Y él recordó la Palabra que el Señor le dijo: Hoy, antes que un gallo cante, me negarás tres veces.
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62 Salió y lloró amargamente.
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63 Los hombres que lo custodiaban lo ridiculizaban y golpeaban,
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64 le vendaron los ojos y le decían: Profetiza, ¿quién es el que te golpeó?
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65 Y decían muchas otras cosas para blasfemar contra Él.
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66 Cuando amaneció, se reunieron el presbiterio del pueblo, los principales sacerdotes y los escribas. Lo llevaron ante su Tribunal Supremo
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákonníci, a vedli ho do rady své,
67 y le dijeron: Si tú eres el Cristo, dinos. Él les respondió: Si les digo, de ningún modo creerían,
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68 y si les pregunto, de ningún modo responderían.
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
69 Pero desde ahora el Hijo del Hombre estará sentado a [la] derecha del poder de Dios.
Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70 Y le preguntaron: ¿Entonces Tú eres el Hijo de Dios? Él les respondió: Ustedes dicen que Yo soy.
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
71 Entonces ellos preguntaron: ¿Qué necesidad tenemos aún de testimonio? Porque nosotros mismos [lo] oímos de su boca.
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.