< San Lucas 22 >

1 Se aproximaba la Pascua, la fiesta de los Panes sin Levadura.
अखमीरी तिहारेरी दिहाड़ी ज़ैस जो फ़सह ज़ोतन नेड़े ओरी थी।
2 Los principales sacerdotes y los escribas buscaban cómo matarlo pero temían al pueblo.
प्रधान याजक ते शास्त्री मौको तोपने लोरे थिये कि यीशु केन्च़रे मारम। किजोकि तैना लोकन करां डरते थिये।
3 Entonces Satanás entró en Judas Iscariote, quien era de los 12.
ते शैतान यहूदा मां बेस्सी जेव तैस जो इस्करियोती भी ज़ोते थिये, ते तै यीशुएरे 12 चेलन मां गनो गातो थियो।
4 Él fue y habló con los principales sacerdotes y magistrados en cuanto a cómo lo entregaría.
दे तै प्रधान याजकन ते प्रार्थना घरेरे किछ खास पुच्छ़ने गन्ने लोकन कां जेव ते तैन सेइं मुशोरो केरने लगो कि केन्च़रे सेइं यीशु तैन केरे हवाले केरी बटते।
5 Se regocijaron y acordaron darle plata.
तैना बड़े खुशी भोए ते तैस पेंइसे देनेरो वादो कियो।
6 Él aceptó y buscaba una ocasión para entregárselo sin alboroto.
तैनी तैन केरि गल मन्नी ते मौको तोपने लगो, कि यीशु केन्च़रे सेइं तैन केरे हावाले केरे ते केन्ची पतो न लग्गे।
7 Entonces llegó el día de los Panes sin Levadura. Era necesario sacrificar la pascua.
अखमीरी रोट्टरू तिहार नेड़े ओरू थियूं, ज़ैस फ़सह तिहारे मां गबड़ेरू बलिदान देनू ज़रूरी थियूं।
8 Envió a Pedro y Juan y les dijo: Vayan, prepárennos la pascua para que la comamos.
यीशुए पतरस ते यूहन्ना एन ज़ोइतां भेज़े, “कि गाथ ते इश्शे लेइ फ़सह तिहारेरी रोट्टी तियार केरा।”
9 Y ellos le preguntaron: ¿Dónde quieres que [la] preparemos?
चेलेईं पुच़्छ़ू, “कि तू कोड़ि चातस कि अस तींजो फ़सह तिहारेरी रोट्टी तियार केरम?”
10 Él les contestó: Miren, vayan a la ciudad. Se encontrarán con un hombre que lleva un cántaro de agua. Síganlo hasta la casa donde entre
यीशुए तैन जुवाब दित्तो, “नगर मां गाते तुसन अक मैन्हु मैलनोए ज़ै पैनेरो घड़ो घिन्तां च़लोरो भोनोए, तैस पत्ती गेइयथ ते ज़ैस घरे मां तै गालो तुस भी गेइयथ।
11 y digan al dueño de [la] casa: El Maestro te pregunta: ¿Dónde está el aposento donde comeré la pascua con mis discípulos?
तैसेरे मालिके सेइं ज़ोइयथ कि गुरे ज़ोरूए कि ट्लाहना केरि ठार कोड़ि आए, ज़ैड़ी अवं अपने चेलन सेइं साथी फ़सह तिहारेरी रोट्टी खेइ सेखी?
12 Él les mostrará un gran aposento alto ya listo. Preparen allí.
तै तुसन दोपरे नेइतां अक बड्डो कमरो हिरालो ज़ै खूब रोड़ेच़ारे सज़ैवरो भोनोए तैड़ी इश्शे लेइ तियारी केरथ।”
13 Ellos fueron y hallaron como les dijo, y prepararon la pascua.
तैनेईं तैड़ी गेइतां सब किछ तेरहु लाव ज़ेरू तैनी ज़ोरू थियूं, ते तैड़ी फ़सह तिहारेरी रोट्टी तियार की।
14 Cuando llegó la hora Él [se] reclinó con los apóstoles
ज़ैखन रोट्टी खानेरो मौको अव त यीशु अपने प्रेरितन सेइं साथी बिश्शोरे थिये।
15 y les dijo: ¡Ardientemente deseé comer esta pascua con ustedes antes de mi padecimiento!
ते यीशुए तैन सेइं ज़ोवं, “मेरी ए बड़ी इच्छा थी, कि अपनो दुःख झ़ल्लने (मरने) करां पेइले एक्की बार फ़सह तिहारेरी रोट्टी तुसन सेइं साथी खेइ।
16 Porque les digo: Que de ningún modo la coma [otra vez] hasta que se cumpla en el reino de Dios.
किजोकि अवं तुसन सेइं ज़ोताईं, कि अज़ेरां पत्ती तांतगर न किछ खेइ सेखी, ज़ां तगर परमेशरेरे राज़्ज़ेरू कम पूरू न भोए।”
17 Tomó una copa, dio gracias y dijo: Tomen esto y repártanlo entre ustedes,
फिरी यीशुए दाछ़रे रसेरो कटोरो ट्लातो ते परमेशरेरू शुक्र केरतां चेलन दित्तो ते ज़ोवं, “यांथ ते एप्पू मांमेइं बंटा।
18 porque de ahora en adelante, que de ningún modo beba del fruto de la vid hasta que venga el reino de Dios.
किजोकि अवं तुसन सेइं ज़ोताईं कि अज़ेरां पत्ती दाछ़ारो ए रस फिरी तांतगर न पीलो ज़ां तगर परमेशरेरू राज़ न एज्जे।”
19 Tomó un pan, dio gracias, lo partió, les dio y les dijo: Esto es mi cuerpo que es entregado por ustedes. Hagan esto en memoria de Mí.
फिरी यीशुए रोट्टी ट्लाती ते परमेशरेरू शुक्र केरतां ट्लोड़ी ते तैसेरे टुक्ड़े बनेइतां अपने चेलन एन ज़ोइतां दित्ती, “कि ई मेरी जाने ज़ै तुश्शे लेइ अवं देताईं ते तुस भी मेरी यादगैरी मां एन्ने केरते रेइयथ।”
20 Después de comerlo, [tomó] también la copa y dijo: Esta copa es el Nuevo Pacto en mi sangre, la cual es derramada por ustedes.
एन्च़रे रोट्टी खानेरे बाद तैनी कटोरो ट्लातो ते चेलन कां दित्तो ते ज़ोवं, “कि ई कटोरो मेरो तैस खूनेरो नंव्वो करारे ज़ै तुश्शे लेइ दित्तोरोए।
21 Pero observen, la mano del que me entrega está conmigo en la mesa.
पन हेरा मीं ट्लुवांने बालो मीं सेइं साथी खाने लोरोए।
22 Porque en verdad, el Hijo del Hombre se conduce según lo que fue determinado. Pero ¡ay de aquel hombre que lo entrega!
किजोकि मैनेरू मट्ठू त हुनी च़लोरोस ज़ेन्च़रे कि तैसेरेलेइ पेइले एन पक्कू भोरूए पन तैस मैन्हु पुड़ अफ़सोस ज़ेसेरे हथेइं तै गिरफ्तार भोए।”
23 Ellos discutieron quién sería el que iba a cometer esto.
एन शुन्तां तैना एप्पू मांमेइं पुच्छ़ने लगे, “असन मां एरो ज़ेरो कौने ज़ै एन कम केरेलो?”
24 También discutieron entre ellos quién era el más importante.
तैन एस गल्ली पुड़ एप्पू मांमेइं बेंस भोइ कि असन मां बड्डो कौने?
25 Entonces Él les dijo: Los reyes de las naciones ejercen señorío sobre ellas, y los que tienen autoridad son llamados benefactores.
यीशु तैन सेइं ज़ोवं, “गैर कौमन पुड़ तैन केरे राज़े राज़ केरतन, ते ज़ैन केरो तैन पुड़ अधिकारे भोते तैन जो भलाई केरनेबाले ज़ोतन।
26 Pero no es así entre ustedes, sino el más importante es como el de menos importancia, y el líder como el que sirve.
पन तुसन मां एरू लोड़े भोवरू, तुसन मां ज़ै बड्डोए तै निकड़ेरे बराबर बने ते ज़ै खास आए तै सेवकेरे बराबर बने।
27 Porque, ¿quién es más importante, el reclinado o el que sirve? ¿No es el reclinado? Y Yo estoy entre ustedes como el que sirve.
किजोकि बड्डो कौने? ज़ै तैस कां साथी बिशोरोए या तै ज़ै तैसेरो चेलोए? कुन तै तैस कां नईं बिशोरो? पन अवं त तुसन मां अक सेवकेरे बराबर आईं।
28 Pero ustedes son quienes permanecieron conmigo en mis pruebas.
पन तुस तैना आथ ज़ैना मेरी अज़मैइशरे मौके बराबर मीं सेइं साथी रातथ।
29 Como mi Padre me asignó un reino, Yo también lo asigno a ustedes,
ज़ेन्च़रे बाजी मीं अक राज़ दित्तोरूए अवं भी तुसन अक राज़ देताईं।
30 para que coman y beban a mi mesa en mi reino, y se sienten en tronos a juzgar a las 12 tribus de Israel.
ताके तुस मेरे राज़्ज़े मां मीं सेइं साथी बिश्तां खाथ पीथ, बल्के बडे-बडे शाही तखतन पुड़ बिश्तां इस्राएलेरे 12 गोत्रां केरो इन्साफ केरेले।”
31 Simón, Simón, piensa esto: Satanás te reclamó para zarandearte como el trigo.
“शमौन, शमौन, खबरदार रा, शैताने परमेशरे करां अज़ाज़त मग्गोरीए कि तुसन सेब्भन परखे, कि रोड़े बुरे करां अलग केरे ज़ेन्च़रे ज़मीनदार गेहुंन करां झ़ाझ़ अलग केरते।
32 Pero Yo hablé con Dios por ti para que tu fe no desfallezca. Y tú, cuando vuelvas, fortalece a tus hermanos.
पन मीं तेरे लेइ प्रार्थना की, कि तू मीं पुड़ विश्वास केरनो न शारस, ज़ैखन तू मन फिरास त अपने विश्वासी ढ्लान मज़बूत केरां।”
33 Pero él le dijo: Señor, estoy listo a ir contigo tanto a [la] cárcel como a [la] muerte.
पतरसे यीशु सेइं ज़ोवं, “हे परमेशर तीं सेइं अवं कैद भोने बल्के मरनेरे लेइ भी तियार आईं।”
34 Él respondió: Pedro, un gallo no cantará hoy hasta que me niegues tres veces.
पन यीशुए ज़ोवं, “हे पतरस अवं तीं सेइं ज़ोताईं कि अज़ कुकड़े बांग देने करां पेइले तू मेरो ट्लाई बार इन्कार केरेलो कि अवं एस न ज़ैनी।”
35 Y les dijo: Cuando los envié sin bolsa, ni morral, ni sandalias, ¿les faltó algo? Y ellos contestaron: Nada.
यीशुए तैन सेइं ज़ोवं, “कि ज़ेइस मीं तुस खुशखबरी शुनाने, बगैर बेटवे, बूटां ते झोलेरे बगैर भेज़ोरे थिये त तुस केन्ची चीज़ारे घटी भोइ?” तैनेईं ज़ोवं, “केन्ची चीज़री नईं।”
36 Pero ahora, el que tiene bolsa, llévela, y el que tiene morral, también. El que no tiene espada, venda su ropa y compre [una].
यीशु तैन सेइं ज़ोवं, “पन हुनी ज़ैस कां बेटवो भोए ते साथी रखे ते एन्च़रे झोलो भी ते ज़ैस कां तलवार न भोए तै अपनू कोट बेच़तां भी तलवार घिन्ने।
37 Porque es necesario que se cumpla en Mí lo que está escrito: Fue contado con inicuos. Porque lo que está escrito de Mí se cumple.
अवं तुसन सेइं ज़ोताईं कि ई गल्ले ज़ै पवित्रशास्त्रे मां लिखोरीए, कि तै पूरी भोए। तै बुरे लोकन सेइं साथी गनो जेव! एल्हेरेलेइ मेरे बारे मां लिखोरी गल्लां पूरी भोने लोरिन।”
38 Ellos dijeron: Señor, aquí hay dos espadas. Él les respondió: Es suficiente.
तैनेईं ज़ोवं, “हे प्रभु हेर इड़ी दूई तलवारन।” तैनी तैन सेइं ज़ोवं “बेड़ि आन।”
39 Como acostumbraba, fue a la Montaña de Los Olivos, y lo siguieron sus discípulos.
फिरी तै बेइर निस्सो ते ज़ेन्च़रे तैसेरो दस्तूर थियो, तै ज़ैतून पहाड़े पुड़ जो च़लो जेव ते तैसेरे चेले भी तैस सेइं साथी च़ले जे।
40 Cuando llegaron al lugar, les dijo: Hablen con Dios para que no entren en tentación.
तैस ठैरी पुज़तां तैनी तैन सेइं ज़ोवं, “प्रार्थना केरा ताके तुस अज़मैइशी मां न पेथ।”
41 Y Él se apartó de ellos como [a distancia de] un tiro de piedra, se arrodilló y hablaba con Dios:
यीशुए तैन करां थोड़े ज़ेरे अग्गर गेइतां ज़ैधू केरे भारे बिश्तां प्रार्थना केरने लगो।
42 Padre, si quieres, aparta esta copa de Mí, pero que no se cumpla mi voluntad, sino la tuya.
“हे बाजी अगर तेरी मर्ज़ी भोए त ई दुखेरो कटोरो मीं करां दूर केर, पन फिरी भी मेरी मर्ज़ी पूरी न भोए बल्के तेरी मर्ज़ी पूरी भोए।”
तैखन तैनी अम्बरेरां अक स्वर्गदूत लाव ज़ै तैस शक्ति देतो थियो।
ते तै परेशान भोइतां होरि जादे दिले सेइं प्रार्थना केरने लगो ते तैसेरो पिसीनो बुझ़ा कि खूनेरे बडे-बडे तेप्पु तल्ले झ़ड़ते थिये।
45 Y cuando terminó de hablar con Dios, fue a los discípulos y los halló dormidos por causa de la tristeza.
प्रार्थना केरनेरे बाद यीशु अपने चेलन कां वापस अव ते तैना गम्मेरे मारे झ़ुलोरे मैल्ले।
46 Y les preguntó: ¿Por qué duermen? Levántense, hablen con Dios para que no entren en tentación.
यीशुए तैन सेइं ज़ोवं, “तुस किजो झ़ुल्लोरेथ उठा ते प्रार्थना केरा ताके अज़मैइशी मां न राथ।”
47 Mientras Él hablaba, apareció Judas, uno de los 12, seguido por una turba. Se acercó a Jesús para besarlo.
हेजू यीशुए गल ज़ोने लोरो थियो, त मैन्हु केरो अक जथो तैड़ी पुज़ो ते बारहन मरां अक ज़ेसेरू नवं यहूदा थियूं, तैन सेइं अग्री-अग्री थियो, ते तै यीशु फुम्मड़ी देने अगर अव।
48 Jesús le preguntó: Judas, ¿con un beso entregas al Hijo del Hombre?
पन यीशुए तैस सेइं ज़ोवं, “यहूदा कुन तू एक्की फुम्मड़ी सेइं मीं मैनेरे मट्ठे ट्लुवातस?”
49 Entonces al ver lo que sucedía, los que estaban alrededor de Él dijeron: Señor, dinos si atacamos con espada.
ज़ैखन यीशुएरे सैथेईं एन सब हेरू त तैनेईं ज़ोवं, “हे प्रभु कुन अस तलवार च़लाम?”
50 Uno de ellos atacó al esclavo del sumo sacerdote y le amputó la oreja derecha.
ते तैन मरां एक्के महायाजकेरे नौकरे पुड़ तलवारां च़लाई ते तैसेरो तैनी कन्न उड़ाव।
51 Entonces Jesús dijo: ¡Permitan aun esto! Y al agarrar la oreja, lo sanó.
पन यीशुए जुवाब दित्तो, “बस्सा बड़ू भोइ जेवं।” ते यीशुए तैसेरो कन्न तैखने हथ लेइतां बझ़ाव।
52 Jesús dijo a los principales sacerdotes, oficiales del Templo y ancianos que llegaron contra Él: ¿[Ustedes] salieron con espadas y garrotes como contra un bandido?
तैखन यीशुए प्रधान याजकन ते मन्दरेरे सिपाही ते बुज़ुर्ग ज़ैन तैस गिरफ्तार केरने ओरे थिये तैन जो ज़ोवं, “तुस कुन तलवारां ते डंडे घिन्तां मीं डैकू बुझ़तां ट्लाने ओरेथ?
53 Cada día Yo estaba con ustedes en el Templo, y no extendieron las manos contra Mí. Pero ésta es la hora de ustedes y la potestad de la oscuridad.
ज़ेइस अवं तुसन सेइं साथी मन्दरे मां भोतो थियो, त तुसेईं मीं सेइं हथ न लाव, पन ई त तुश्शे आंधरेरे मौकेरो अधिकारे।”
54 [Lo] arrestaron y [lo] llevaron a la casa del sumo sacerdote. Y Pedro [lo ]seguía de lejos.
ज़ैखन तैनेईं यीशु ट्लातो तैस तैट्ठां नेइतां महायाजकेरे घरे नीयो, पतरस भी पत्तपति बल्हे-बल्हे तैरां जेव।
55 Encendieron un fuego en medio del patio y se sentaron alrededor. Pedro se sentó entre ellos.
तैनेईं अंगने मां अग बालोरी थी ते सब बिश्तां अग तपने लोरे थिये ते पतरस भी तैन मां थियो।
56 Entonces una esclava miró fijamente a Pedro quien estaba sentado frente a la lumbre, y dijo: ¡Éste también estaba con Él!
ते अक कुआन्श अग्गी कां बिशोरी तकने लोरी थी ते पतरसेरां तेकतां ज़ोने लगी, “कि ई मैन्हु भी तैस सेइं साथी थियो।”
57 Pero él negó: ¡No lo conozco, mujer!
पन पतरसे इन्कार केरतां ज़ोवं, “हे कुआन्शे अवं एस न ज़ैनी ए कौने।”
58 Un poco después, otro de ellos lo miró y dijo: Tú también eres de ellos. Pedro contestó: ¡Hombre, no soy!
थोड़ी सैइत्रां पत्ती होरे एक्के पतरसेरां तेकतां ज़ोवं, “तू भी तैन्ना केरो साथिस।” पन पतरसे ज़ोवं, “नईं अवं नईं।”
59 Como una hora más tarde, otro afirmaba: En verdad éste también estaba con Él, pues también es galileo.
कोई एक्की घेंटेरे बाद केन्चे होरे बड़े याकीने सेइं ज़ोवं, “ई मैन्हु पक्को तैस सेइं साथी थियो, किजोकि ए भी गलीली आए।”
60 Pedro respondió: ¡Hombre, no sé lo que dices! Y al instante, mientras aún hablaba, un gallo cantó.
पन पतरसे इन्कार केरतां ज़ोवं, “अवं एस न ज़ैनी तू कुन ज़ोतस?” हेजू पतरसे ए गल ज़ोने लोरो थियो, त कुकड़े बांग दित्ती।
61 El Señor se volvió y miró a Pedro. Y él recordó la Palabra que el Señor le dijo: Hoy, antes que un gallo cante, me negarás tres veces.
ते प्रभुए फिरतां पतरसेरे पासे तक्कू ते पतरसे परमेशरेरी तै गल याद आई, ज़ै तैनी पतरसे सेइं ज़ोरी थी, “कि अज़ कुकड़े बांग देने करां पेइले तू मेरो ट्लाई बार इन्कार केरेलो।”
62 Salió y lloró amargamente.
ते पतरस बेइर गेइतां ज़ोरे-ज़ोरे लेरां देने लगो।
63 Los hombres que lo custodiaban lo ridiculizaban y golpeaban,
ज़ैने मैनेईं यीशु अपने कब्ज़े मां कियोरो थियो, तैना तैसेरी हासी बनाते थिये ते कने तैस बाते थिये।
64 le vendaron los ojos y le decían: Profetiza, ¿quién es el que te golpeó?
तैना यीशुएरी एछ़्छ़न पुड़ पट्टी बेन्धतां बाते थिये ते पुछ़ते थिये, “भविष्यिवाणी केर ते ज़ो केनि बाहोरिए?”
65 Y decían muchas otras cosas para blasfemar contra Él.
ते तैनेईं एन्च़रे होरि भी बेड़ि गल्लां ज़ोई ते तैसेरी तुहीन की।
66 Cuando amaneció, se reunieron el presbiterio del pueblo, los principales sacerdotes y los escribas. Lo llevaron ante su Tribunal Supremo
झ़ेझ़ां बुज़ुर्ग लोक ते प्रधान याजक ते शास्त्री लोकेईं यीशु अपने महासभाई मां आनो,
67 y le dijeron: Si tú eres el Cristo, dinos. Él les respondió: Si les digo, de ningún modo creerían,
ते ज़ोने लगे, “अगर तू मसीह आस त ज़ो!” यीशुए तैन सेइं ज़ोवं, “अगर अवं तुसन ज़ोईं भी त तुस मेरू याकीन न केरेले।
68 y si les pregunto, de ningún modo responderían.
ते अगर अवं तुसन पुछ़ी त तुस जुवाबे न देले।
69 Pero desde ahora el Hijo del Hombre estará sentado a [la] derecha del poder de Dios.
पन अज़ेरां बाद मैनेरू मट्ठू परमेशरेरे देइने पासे बिशोरू लाएले।”
70 Y le preguntaron: ¿Entonces Tú eres el Hijo de Dios? Él les respondió: Ustedes dicen que Yo soy.
एस गल्ली पुड़ तैना सब ज़ोने लगे, “तू परमेशरेरू मट्ठू आस?” यीशुए जुवाब दित्तो, “तुस एप्पू मींजो ज़ोतथ कि तू आस?”
71 Entonces ellos preguntaron: ¿Qué necesidad tenemos aún de testimonio? Porque nosotros mismos [lo] oímos de su boca.
तैनेईं ज़ोवं, “हुनी असन होरि शाहादतां केरि कुन ज़रूरीए? किजोकि असेईं एसेरी ज़बान शुनेरूए।”

< San Lucas 22 >