San Lucas 1
1 Puesto que muchos han tratado de poner en orden un relato de las cosas completamente ciertas entre nosotros,
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
2 como nos las transmitieron los que desde el principio fueron testigos oculares y servidores de la Palabra,
Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
3 a mí también me pareció bien, después de investigar con diligencia todas las cosas desde el principio, escribírtelas en orden, excelentísimo Teófilo,
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
4 para que conozcas exactamente la verdad con respecto a las cosas en las cuales fuiste instruido.
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 Hubo en los días de Herodes, rey de Judea, un sacerdote llamado Zacarías, de la clase de Abías. Su esposa Elisabet era de la descendencia de Aarón.
Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 Ambos eran justos delante de Dios y vivían de manera irreprochable según todos los Mandamientos y Ordenanzas del Señor.
Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
7 No tenían hijos, porque Elisabet era estéril, y ambos de edad avanzada.
A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 Aconteció que al ministrar él como sacerdote delante de Dios,
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 en el turno de su clase de oficio sacerdotal, cuando entró en el Santuario del Señor, le cayó en suerte ofrecer una ofrenda de incienso.
Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 Todo el pueblo hablaba con Dios afuera a la hora del incienso.
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 Entonces se le apareció en pie un ángel del Señor a [la] derecha del altar del incienso.
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12 Cuando Zacarías [lo] vio se perturbó y se llenó de temor.
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 Pero el ángel le dijo: No temas, Zacarías, porque fue oída tu conversación con Dios. Tu esposa Elisabet te dará a luz un hijo y lo llamarás Juan.
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 Será para ti gozo y alegría, y muchos se regocijarán por su nacimiento,
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
15 porque será grande delante del Señor. No beberá vino ni licor, y será lleno del Espíritu Santo aun desde el vientre de su madre.
Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 Y muchos de los hijos de Israel volverán al Señor su Dios.
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 Éste irá delante del Señor con [el ]espíritu y poder de Elías, para volver corazones de padres a hijos, y de desobedientes a [la ]prudencia de [los ]justos, a fin de preparar un pueblo dispuesto para [el] Señor.
Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
18 Zacarías preguntó al ángel: ¿Cómo será esto? Porque yo y mi esposa somos ancianos.
I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 Y el ángel le respondió: Yo soy Gabriel, el que está en la presencia de Dios, y fui enviado para hablar contigo y anunciarte estas Buenas Noticias.
I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 Por cierto, quedarás mudo y no podrás hablar hasta el día cuando sucedan estas cosas, por cuanto no creíste mis palabras, las cuales se cumplirán a su debido tiempo.
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 El pueblo esperaba a Zacarías y extrañaba que demoraba en el Santuario.
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 Cuando salió no podía hablarles. Comprendieron que había tenido una visión en el Santuario, porque les hablaba por señas y continuaba mudo.
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23 Aconteció que al cumplirse los días de su ministerio, fue a su casa.
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 Después de estos días, su esposa Elisabet concibió. Se recluyó cinco meses y decía:
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 Así hizo conmigo [el] Señor en los días cuando me miró para quitarme una afrenta entre [los] hombres.
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 El sexto mes Dios envió al ángel Gabriel a Nazaret de Galilea,
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 a una virgen comprometida con un hombre cuyo nombre era José, de la casa de David. El nombre de la virgen era María.
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 Cuando entró adonde estaba ella, dijo: ¡Regocíjate, muy favorecida! ¡El Señor está contigo!
I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 Ella se turbó mucho por esta palabra y se preguntaba de qué clase sería esta salutación.
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 Pero el ángel le dijo: ¡No temas, María, porque hallaste gracia ante Dios!
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 Mira, concebirás y darás a luz un Hijo. Llamarás su Nombre Jesús.
A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 Éste será grande y será llamado Hijo del Altísimo. [El] Señor Dios le dará el trono de David su antepasado.
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
34 Entonces María preguntó al ángel: ¿Cómo será esto? Porque no me he unido a un hombre.
I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 El ángel le respondió: [El] Espíritu Santo vendrá sobre ti, y [el] poder del Altísimo te hará sombra, por lo cual también el Santo Ser que nacerá será llamado Hijo de Dios.
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 Y mira, tu parienta Elisabet también concibió un hijo en su vejez, y éste es [el] sexto mes para la estéril.
A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37 Porque para Dios ninguna cosa es imposible.
Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
38 Entonces María contestó: Aquí está la esclava del Señor. Que se haga conmigo según tu palabra. Y el ángel se retiró.
I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 En aquellos días, María fue de prisa a una ciudad en la región montañosa de Judá.
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 Entró en la casa de Zacarías y saludó a Elisabet.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 Aconteció que cuando Elisabet oyó el saludo de María, la criatura saltó en su vientre, y Elisabet fue llena del Espíritu Santo.
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 Y exclamó a gran voz: ¡Bendita tú entre [las] mujeres, y bendito el fruto de tu vientre!
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 ¿Por qué se me [concede] que venga a mí la madre de mi Señor?
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 Porque mira, cuando la voz de tu saludo llegó a mis oídos, la criatura saltó de regocijo en mi vientre.
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 ¡Inmensamente feliz la que creyó que se cumplirán las cosas que se le dijeron de parte del Señor!
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46 Entonces María exclamó: Mi alma engrandece al Señor,
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47 Y mi espíritu se regocija en Dios mi Salvador.
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
48 Porque miró la humilde condición de su esclava, Pues ciertamente desde ahora Todas las generaciones me llamarán inmensamente feliz.
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 Porque me concedió grandes cosas el Poderoso. ¡Santo es su Nombre!
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 Su misericordia es de generación a generación Para los que le temen.
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 Hizo proeza con su brazo. Esparció a los soberbios en la intención de su corazón.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 Derribó de [sus] tronos a los poderosos, Y exaltó a los humildes.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 A los que tienen hambre colmó de bienes, Y a los ricos envió vacíos.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54 Al recordar [su] misericordia Ayudó a Israel su esclavo,
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn g165)
56 María permaneció con ella como tres meses, y regresó a su casa.
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
57 Entonces se le cumplió a Elisabet el tiempo del parto y dio a luz un hijo.
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
58 Sus vecinos y parientes oyeron que [el] Señor engrandeció su misericordia, y se gozaban con ella.
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 Sucedió que al octavo día fueron a circuncidar al niño, y lo llamaban Zacarías, con el nombre de su padre.
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60 Pero intervino su madre: ¡No, se llamará Juan!
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 Y le dijeron: Nadie hay de tu familia que tenga ese nombre.
I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 Por señas le preguntaban a su padre cómo deseaba llamarlo.
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 Entonces él pidió una tablilla y escribió: Juan es su nombre. Y todos se asombraron.
A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 Al instante fue abierta su boca, y su lengua hablaba y bendecía a Dios.
A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 Hubo un temor en todos los que vivían alrededor de ellos, y en toda la región montañosa de Judea se comentaban todas estas cosas.
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 Todos los que [las] oían [las] tenían en su corazón y decían: ¿Quién, pues, será este niño? Porque [la] mano del Señor ciertamente estaba con él.
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 Y su padre Zacarías fue lleno del Espíritu Santo y profetizó:
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
68 Bendito el Señor Dios de Israel, Quien visitó y redimió a su pueblo.
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
69 Nos levantó un Cuerno de salvación En [la] casa de David su esclavo.
A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
71 Salvación de nuestros enemigos Y de [la] mano de todos los que nos aborrecen,
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 Para tener misericordia con nuestros antepasados Y recordar su santo Pacto.
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 El juramento que hizo a nuestro antepasado Abraham
Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
74 De librarnos de mano de [los] enemigos, Y concedernos que le sirvamos sin temor
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 En santidad y justicia delante de Él Todos nuestros días.
V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
76 ¡Y tú, niño, serás llamado profeta del Altísimo! Porque irás delante del Señor Para preparar sus caminos
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77 Y dar conocimiento de salvación Y perdón de pecados a su pueblo,
Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 A causa de [la] entrañable misericordia de nuestro Dios Con la cual la Aurora nos visitará desde [lo] alto,
Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 A fin de dar luz a los que viven en oscuridad y sombra de muerte, Y guiar nuestros pies hacia [el] camino de paz.
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 Y el niño crecía y se fortalecía en espíritu, y estuvo en los lugares despoblados hasta [el] día de su manifestación a Israel.
Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
