< Lamentaciones 3 >
1 Yo soy el hombre que fue afligido Con la vara de su furor.
(Аләф) Мән униң ғәзәп тайиғини йәп җәбир-зулум көргән адәмдурмән.
2 Me guió y condujo en oscuridad y no en luz.
Мени У һайдивәтти, Нурға әмәс, бәлки қараңғулуққа маңдурди;
3 Ciertamente se apartó de mí. Contra mí vuelve su mano todo el día.
Бәрһәқ, У күн бойи қолини маңа қайта-қайта һуҗум қилдурди;
4 Consumió mi carne y mi piel, Quebró mis huesos.
(Бәт) Әтлиримни вә терилиримни қақшал қиливәтти, Сүйәклиримни сундурувәтти.
5 Me sitió Y me encerró en tribulación y angustia.
У маңа муһасирә қурди, Өт сүйи вә җапа билән мени қапсивалди.
6 Me encerró a vivir en oscuridad Como los que murieron hace tiempo.
У мени өлгили узун болғанлардәк қап қараңғу җайларда турушқа мәҗбур қилди.
7 Me cercó con muros de modo que no puedo salir. Me cargó una cadena pesada.
(Гимәл) У мени чиқалмайдиған қилип читлап қоршивалди; Зәнҗиримни еғир қилди.
8 Aun cuando clamo y grito, Cierra oídos a mi oración.
Мән вақирап нида қилсамму, У дуайимни һеч иштимиди.
9 Con piedras labradas bloqueó mi camino Y torció mis senderos.
У йоллиримни җипсилашқан таш там билән тосувалди, Чиғир йоллиримни әгир-тоқай қиливәтти.
10 Él es para mí como oso que acecha, Como león agazapado en lugares secretos.
(Даләт) У маңа пайлап ятқан ейиқтәк, Пистирмида ятқан ширдәктур.
11 Él trastornó mis caminos. Me destrozó y me dejó desolado.
Мени йоллиримдин бурап тетма-титма қилди; Мени түгәштүрди.
12 Entesó su arco, Y me puso como blanco de su flecha.
У оқясини керип, Мени оқиниң қариси қилди.
13 Él hizo que las flechas de su caja portátil para flechas Penetraran en mis órganos internos.
(Хе) Оқденидики оқларни бөрәклиримгә санҗитқузди.
14 Soy el escarnio para todo mi pueblo, El estribillo de burla todo el día.
Мән өз хәлқимгә рәсва объекти, Күн бойи уларниң мәсқирә нахшисиниң нишани болдум.
15 Me llenó de amargura. Me dio a beber ajenjo.
У маңа зәрдабни тойғичә жутқузуп, Кәкрә сүйини тойғичә ичкүзди.
16 Quebró mis dientes con grava Y me pisoteó en la ceniza,
(Вав) У чишлиримни шеғил ташлар билән чеқивәтти, Мени күлләрдә түгүлдүрди;
17 Mi alma está lejos de la paz. Olvidé la felicidad.
Җеним тинич-хатирҗәмликтин жирақлаштурулди; Арамбәхшниң немә екәнлигини унтуп кәттим.
18 Y dije: Mi fuerza y mi esperanza En Yavé perecieron.
Мән: «Дәрманим қалмиди, Пәрвәрдигардин үмүтүм қалмиди» — дедим.
19 Recuerda mi aflicción y mi angustia, El ajenjo y la hiel.
(Заин) Мениң хар қилинғанлиримни, сәргәдан болғанлиримни, Әмән вә өт сүйини [йәп-ичкинимни] есиңгә кәлтүргәйсән!
20 Ciertamente mi alma recuerda Y está abatida dentro de mí.
Җеним буларни һәрдайим әсләватиду, Йәргә кирип кәткидәк болмақта.
21 Esto le recuerdo a mi mente, Por tanto tengo esperanza:
Лекин шуни көңлүмгә кәлтүрүп әсләймәнки, Шуниң билән үмүт қайтидин яниду, —
22 Por causa de las misericordias de Yavé No estamos consumidos. Porque sus compasiones no fallan.
(Хәт) Мана, Пәрвәрдигарниң өзгәрмәс меһриванлиқлири! Шуңа биз түгәшмидуқ; Чүнки Униң рәһимдиллиқлириниң айиғи йоқтур;
23 Nuevas son cada mañana. Grande es tu fidelidad.
Улар һәр сәһәрдә йеңилиниду; Сениң һәқиқәт-садиқлиғиң толиму молдур!
24 Yavé es mi porción, dice mi alma, Por tanto espero en Él.
Өз-өзүмгә: «Пәрвәрдигар мениң несивәмдур; Шуңа мән Униңға үмүт бағлаймән» — дәймән.
25 Bueno es Yavé para los que lo esperan, Para el alma que lo busca.
(Тәт) Пәрвәрдигар Өзини күткәнләргә, Өзини издигән җан егисигә меһривандур;
26 Bueno es esperar en silencio La salvación de Yavé.
Пәрвәрдигарниң ниҗатини күтүш, Уни сүкүт ичидә күтүш яхшидур.
27 Bueno es para un hombre llevar El yugo desde su juventud,
Адәмниң яш вақтида боюнтуруқни көтириши яхшидур.
28 Que se siente a solas y guarde silencio Puesto que Él se lo impuso.
(Йод) У йеганә болуп сүкүт қилип олтарсун; Чүнки Рәб буни униңға жүклиди.
29 Que ponga su boca en el polvo, Tal vez haya esperanza.
Йүзини топа-тупраққа тәккүзсун, — Еһтимал, үмүт болуп қалар?
30 Que dé la mejilla al que lo abofetea, Y se harte de afrenta.
Мәңзини урғучиға тутуп бәрсун; Тил-аһанәтләрни тойғичә ишитсун!
31 Porque ʼAdonay no desechará para siempre.
(Каф) Чүнки Рәб әбәдил-әбәд инсандин ваз кәчмәйду;
32 Aunque entristezca, Él tendrá compasión Según su abundante misericordia.
Азар бәргән болсиму, Өзгәрмәс меһриванлиқлириниң моллуғи билән ичини ағритиду;
33 Porque no aflige voluntariamente, Ni entristece a los hijos de los hombres.
Чүнки У инсан балилирини хар қилишни яки азаплашни халиған әмәстур.
34 No aplasta bajo sus pies A todos los cautivos de la tierra.
(Ламәд) Йәр йүзидики барлиқ әсирләрни аяқ астида янҗишқа,
35 No se aparta del justo juicio a un hombre En presencia de ʼElyón.
Һәммидин Алий Болғучиниң алдида адәмни өз һәққидин мәһрум қилишқа,
36 ʼAdonay no aprueba Pervertir la causa del hombre.
Инсанға өз дәвасида увал қилишқа, — Рәб буларниң һәммисигә гувачи әмәсму?
37 ¿Quién dice algo y ocurre, A menos que ʼAdonay lo ordene?
(Мәм) Рәб уни буйрумиған болса, Ким дегинини әмәлгә ашуралисун?
38 ¿No procede de la boca del ʼElyon Tanto lo bueno como lo malo?
Күлпәтләр болсун, бәхит-саадәт болсун, һәммиси Һәммидин Алий Болғучиниң ағзидин кәлгән әмәсму?
39 ¿Por qué se queja el hombre? Que se queje el hombre por el castigo de sus pecados.
Әнди тирик бир инсан немә дәп ағриниду, Адәм балиси гуналириниң җазасидин немә дәп вайсайду?
40 Examinemos y probemos nuestros caminos, Y regresemos a Yavé.
(Нун) Йоллиримизни тәкшүрүп синап биләйли, Пәрвәрдигарниң йениға йәнә қайтайли;
41 Levantamos nuestros corazones y manos Hacia ʼEL en el cielo y dijimos:
Қоллиримизни көңлимиз билән биллә әрштики Тәңригә көтирәйли!
42 Nosotros transgredimos y fuimos rebeldes. Tú no nos perdonaste.
Биз итаәтсизлик қилип сәндин йүз өридуқ; Сән кәчүрүм қилмидиң.
43 Te cubriste con furor, Y nos perseguiste. Nos mataste sin compasión.
(Самәқ) Сән өзүңни ғәзәп билән қаплап, бизни қоғлидиң; Сән өлтүрдүң, һеч рәһим қилмидиң.
44 Te cubriste con una nube muy espesa Para que no pasara la oración.
Сән Өзүңни булут билән қаплиғансәнки, Дуа-тилавәт униңдин һеч өтәлмәс.
45 Nos volviste como excrementos y basura entre los pueblos.
Сән бизни хәлиқләр арисида дашқал вә ниҗасәт қилдиң.
46 Todos nuestros enemigos ensanchan sus bocas contra nosotros.
(Пе) Барлиқ дүшмәнлиримиз бизгә қарап ағзини йоған ечип [мазақ қилди];
47 Terror y trampa están sobre nosotros, Desolación y destrucción.
Үстимизгә чүшти алақзадилик вә ора-қапқан, Вәйранчилиқ һәм һалакәт.
48 Mis ojos derraman manantiales de agua A causa de la destrucción de la hija de mi pueblo.
Хәлқимниң қизи набут болғини үчүн, Көзүмдин яшлар өстәң болуп ақмақта.
49 Mis ojos manan sin cesar, sin alguna tregua.
(Айин) Көзүм яшларни үзүлмәй төкүватиду, Улар һеч тохталмайду,
50 Hasta que Yavé vea Y mire desde el cielo.
Таки Пәрвәрдигар асманлардин төвәнгә нәзәр селип [һалимизға] қариғичә.
51 Mis ojos traen sufrimiento a mi alma A causa de las hijas de mi ciudad.
Мениң көзүм Роһумға азап йәткүзмәктә, Шәһиримниң барлиқ қизлириниң Һали түпәйлидин.
52 Como a un pájaro me cazaron Los que sin causa son mis enemigos.
(Тсадә) Маңа сәвәпсиз дүшмән болғанлар, Мени қуштәк һәдәп овлап кәлди.
53 Me echaron en la cisterna Y pusieron una piedra sobre mí.
Улар орида җенимни үзмәкчи болуп, Үстүмгә ташни чөриди.
54 Las aguas fluyeron sobre mi cabeza. Yo dije: ¡Estoy muerto!
Сулар бешимдин тешип ақти; Мән: «Үзүп ташландим!» — дедим.
55 De lo más hondo de la fosa, oh Yavé, Invoqué tu Nombre.
(Коф) Һаңниң түвлиридин намиңни чақирип нида қилдим, и Пәрвәрдигар;
56 Oíste mi voz: No cierres tu oído A mi suspiro, a mi clamor.
Сән авазимни аңлидиң; Қутулдурушқа нидайимға қулиқиңни юпурувалмиғин!
57 Tú te acercaste cuando te invoqué, Dijiste: ¡No temas!
Саңа нида қилған күнидә маңа йеқин кәлдиң, «Қорқма» — дедиң.
58 Oh ʼAdonay, Tú defendiste la causa de mi vida. Tú redimiste mi vida.
(Рәш) И рәб, җенимниң дәвасини өзүң соридиң; Сән маңа һәмҗәмәт болуп һаятимни қутқуздуң.
59 Tú viste, oh Yavé, mi opresión. Juzga mi causa.
И Пәрвәрдигар, маңа болған уваллиқни көрдүңсән; Мән үчүн һөкүм чиқарғайсән;
60 Tú viste toda su venganza, Todos sus planes contra mí.
Сән уларниң маңа қилған барлиқ өчмәнликлирини, Барлиқ қәстлирини көрдуңсән.
61 Tú oíste, oh Yavé, Todos sus reproches contra mí.
(Шийн) И Пәрвәрдигар, уларниң аһанәтлирини, Мени барлиқ қәстлигәнлирини аңлидиңсән,
62 Los labios de mis asaltantes y su murmuración Están contra mí todo el día.
Маңа қарши турғанларниң шивирлашлирини, Уларниң күн бойи кәйнимдин кусур-кусур қилишқанлирини аңлидиңсән.
63 Observa su sentarse y levantarse. Yo soy su estribillo de burla.
Олтарғанлирида, турғанлирида уларға қариғайсән! Мән уларниң [мәсқирә] нахшиси болдум.
64 Tú, oh Yavé, les recompensarás Según la obra de sus manos.
(Тав) Уларниң қоллири қилғанлири бойичә, и Пәрвәрдигар, бешиға җаза яндурғайсән;
65 Les darás dureza de corazón. Tu maldición estará sobre ellos.
Уларниң көңүллирини каҗ қилғайсән! Бу сениң уларға чүшидиған ләнитиң болиду!
66 Oh Yavé, persíguelos en tu furor Y destrúyelos de debajo de los cielos, oh Yavé.
Ғәзәп билән уларни қоғлиғайсән, Уларни Пәрвәрдигарниң асманлири астидин йоқатқайсән!