< Job 41 >
1 ¿Puedes tú sacar con un anzuelo el cocodrilo, atar con una cuerda su lengua?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 ¿Pondrás una soga en su nariz, y perforarás con garfio su quijada?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 ¿Se acercará a ti con palabras sumisas o te hablará con lisonjas?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 ¿Hará un pacto contigo para que lo tomes como esclavo perpetuo?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 ¿Jugarás con él como con un pájaro? ¿Lo atarás para entretener a tus niñas?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 ¿Los comerciantes harán negocio por él? ¿Lo cortarán en trozos entre los mercaderes?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 ¿Podrás abrirle el cuero con lancetas, o su cabeza con arpones?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Pon tu mano sobre él. Recuerda la batalla con él. No lo volverás a hacer.
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Ciertamente la esperanza de esta pelea queda frustrada. Un hombre desfallece con solo verlo.
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Nadie se atreve a despertarlo. ¿Entonces quién puede estar en pie delante de Mí?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 ¿Quién me dio primero a Mí, para que Yo le restituya? Todo lo que hay debajo del cielo es mío.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 No guardaré silencio acerca de sus miembros, ni de su gran fuerza ni de su excelente figura.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 ¿Quién levanta la primera capa de su envoltura y penetra a través de su doble coraza?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 ¿Quién abre la parte posterior de su boca rodeada de dientes espantosos?
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Sus fuertes escamas son su orgullo, cerradas entre sí como firme sello,
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 tan unidas la una con la otra que ni el aire pasa entre ellas.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 Están soldadas, cada una a su vecina, trabadas entre sí, no se pueden separar.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Su estornudo lanza destellos de luz. Sus ojos son como los párpados de la aurora.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 De la parte posterior de su boca salen llamaradas y se escapan centellas de fuego.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 De sus fosas nasales sale vapor como el de una olla que hierve al fuego.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Su aliento enciende los carbones. Salen llamaradas de las partes posteriores de su boca.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 En su nuca se asienta la fuerza. Ante él cunde el terror.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Los pliegues de su carne son compactos. Están firmes en él y no se mueven.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Su corazón es duro como la piedra, como la piedra inferior de un molino.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Cuando se levanta, tiemblan los valientes, y por el quebrantamiento, retroceden.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 La espada no lo alcanza, ni la lanza, ni la lanceta, ni la flecha, ni la lanza arrojadiza.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 Para él el hierro es como pasto, y el bronce, madera carcomida.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 No lo ahuyentan las flechas. Las piedras de la honda le son como rastrojo.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Los garrotes le son como hojarasca. Se burla del brillo del arma arrojadiza.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Por debajo tiene conchas puntiagudas, se extiende como un trillo sobre el lodo.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 Hace lo profundo del mar hervir como una olla. Lo convierte como una olla de ungüento.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 Detrás de él brilla una estela de agua como barba encanecida.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Nada hay semejante a él sobre la tierra. Fue hecho exento de temor.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Menosprecia todo lo elevado. Es rey de todos los hijos del orgullo.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.