< Job 27 >
1 Job prosiguió su discurso:
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 ¡Vive ʼElohim, Quien quitó mi derecho, y ʼEL-Shadday, Quien amargó mi alma,
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 que mientras tenga aliento en mí, el hálito de ʼElohim en mis fosas nasales,
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 mis labios no hablarán perversidad, ni mi lengua pronunciará engaño!
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 Lejos de mí que les dé la razón. Hasta que expire no renunciaré a mi integridad.
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 Me aferraré a mi rectitud, y no la soltaré. Mi corazón no me reprochará en todos mis días.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 Sea mi enemigo como el perverso y mi oponente como el injusto.
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 Porque ¿cuál es la esperanza del impío, aunque mucho robó, cuando ʼElohim le quite su vida?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 ¿Escuchará ʼElohim su clamor cuando le caiga la angustia?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 ¿Se deleitó en ʼEL-Shadday? ¿Invocó a ʼElohim en todo tiempo?
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 Los instruiré a ustedes en cuanto al poder de ʼElohim. No ocultaré lo relacionado con ʼEL-Shadday.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 Si todos ustedes lo observaron, ¿por qué entonces actúan como necios?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 Esta es la parte de ʼElohim para el perverso y la herencia que los opresores reciben de ʼEL-Shadday:
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 Aunque sus hijos se multipliquen, serán para la espada, y sus pequeños no tendrán suficiente pan.
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 Los que le sobrevivan, los sepultará la pestilencia, y sus viudas no los llorarán.
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 Aunque amontone plata como polvo y apile ropa como barro,
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 las amontonarás, pero el justo las vestirá, y los inocentes se repartirán la plata.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 Edificó su casa como la telaraña o como enramada de guardián.
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 El perverso se acuesta rico, pero no volverá a serlo. Abre sus ojos, y no existe su riqueza:
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 De día lo asaltan los terrores como aguas, de noche lo arrebata la tormenta.
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 Un viento del este la levanta. La arranca de su vivienda, y se va.
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 Porque se lanzará sobre él y no perdonará, lo echará y no lo perdonará, aunque ciertamente trate de huir de su poder.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 ʼElohim [hace] que los hombres batan las manos contra él y lo saquen de su lugar con silbidos.
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.