< 1 Corintios 4 >

1 Así que, considérenos los hombres como esclavos de Cristo y administradores de los secretos de Dios no revelados.
Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.
2 Además, se requiere de los administradores que cada uno sea fiel.
Dále pak vyhledává se při šafářích, aby každý věrný nalezen byl.
3 Para mí es de poca importancia que sea evaluado por ustedes o por tribunal humano. Ni siquiera me evalúo a mí mismo.
Mně pak to za nejmenší jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž ani sám sebe soudím.
4 Porque de [nada de esto] estoy consciente, de nada puedo justificarme. Sin embargo, el Señor es Quien me evalúa.
Nebo ač do sebe nic nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.
5 Así que, no juzguen algo antes de tiempo. Esperen hasta que venga [el] Señor, Quien demostrará lo escondido en la oscuridad y los motivos de los corazones. Entonces cada uno recibirá la aprobación de Dios.
Protož nesuďte nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.
6 Hermanos, estas cosas me las apliqué a mí mismo y a Apolos por causa de ustedes, para que por medio de nosotros aprendan a no pensar más allá de lo que está escrito a fin de que no sean arrogantes [los] unos contra [los] otros.
Tyto pak věci, bratří, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.
7 Porque ¿quién te considera superior? ¿Qué tienes que no recibiste? Y si lo recibiste, ¿por qué te enorgulleces como si no lo hubieras recibido?
Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?
8 Ya están saciados. Ya enriquecieron. Ya reinaron sin nosotros. ¡Ojalá reinen para que nosotros también reinemos con ustedes!
Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my spolu s vámi kralovali.
9 Porque pienso que Dios nos exhibió a [los] apóstoles en último lugar, como a sentenciados a muerte, porque fuimos un espectáculo para el mundo, para [los] ángeles y para [los] seres humanos.
Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.
10 Nosotros somos necios por causa de Cristo, pero ustedes, prudentes en Cristo. Nosotros somos débiles, pero ustedes, fuertes; ustedes, honrados, pero a nosotros se nos deshonra.
My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení.
11 Hasta ahora padecemos hambre y sed, nos vestimos pobremente, se nos golpea a puñetazos, no tenemos dónde vivir,
Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme,
12 luchamos y trabajamos con las propias manos. Cuando nos maldicen, bendecimos. Cuando nos persiguen, soportamos.
A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma. Uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, snášíme.
13 Cuando somos difamados, respondemos con bondad. Hasta ahora somos como la escoria del mundo, desecho de todos.
Když se nám rouhají, modlíme se; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, povrhel u všech, až posavad.
14 No les escribo esto para avergonzarlos, sino para amonestarlos como a hijos míos amados.
Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.
15 Porque ustedes, aunque tuvieran 10.000 maestros en Cristo, no [tienen] muchos padres, porque en Cristo Jesús yo soy su padre por medio de las Buenas Noticias.
Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.
16 Por tanto los exhorto: Sean imitadores de mí.
Protož prosím vás, buďte následovníci moji.
17 Por esto les envío a Timoteo, quien es mi hijo amado y fiel en el Señor, el cual les recordará mi manera de actuar en Cristo, cómo enseño en toda iglesia dondequiera.
Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýž jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím.
18 Y algunos se envanecieron porque yo no los visito.
Rovně jako bych neměl k vám přijíti, naduli se někteří.
19 Pero los visitaré pronto cuando el Señor quiera y no conoceré las palabras de los envanecidos, sino su poder.
Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.
20 Porque el reino de Dios no consiste en palabras, sino en poder.
Neboť ne záleží v řeči království Boží, ale v moci.
21 ¿Quieren que vaya a ustedes con vara, o con amor y espíritu de mansedumbre?
Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti?

< 1 Corintios 4 >