< Cantar de los Cantares 4 >
1 He aquí que eres hermosa, amor mío. Contempla, eres hermosa. Tus ojos son como palomas detrás de tu velo. Tu pelo es como un rebaño de cabras, que descienden del monte Galaad.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
2 Tus dientes son como un rebaño recién esquilado, que han surgido del lavado, donde cada uno de ellos tiene gemelos. Ninguno de ellos está afligido.
Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
3 Tus labios son como un hilo escarlata. Tu boca es encantadora. Tus sienes son como un trozo de granada detrás de tu velo.
Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
4 Tu cuello es como la torre de David construida para una armería, en la que cuelgan mil escudos, todos los escudos de los hombres poderosos.
Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
5 Tus dos pechos son como dos cervatillos que son gemelos de una corza, que se alimentan entre los lirios.
Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
6 Hasta que el día se enfríe y las sombras huyan, Iré a la montaña de la mirra, a la colina del incienso.
Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
7 Todos ustedes son hermosos, mi amor. No hay ninguna mancha en ti.
Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
8 Ven conmigo desde el Líbano, mi novia, conmigo desde el Líbano. Mira desde la cima de Amana, desde la cima de Senir y Hermón, de las guaridas de los leones, de las montañas de los leopardos.
Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
9 Has embelesado mi corazón, hermana mía, mi novia. Has embelesado mi corazón con uno de tus ojos, con una cadena de su cuello.
Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
10 ¡Qué hermoso es tu amor, hermana mía, novia mía! Cuánto mejor es tu amor que el vino, ¡la fragancia de sus perfumes que todo tipo de especias!
Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
11 Tus labios, novia mía, gotean como el panal de miel. La miel y la leche están bajo tu lengua. El olor de tus prendas es como el olor del Líbano.
Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
12 Mi hermana, mi novia, es un jardín cerrado; un resorte bloqueado, una fuente sellada.
Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
13 Tus brotes son un huerto de granadas, con frutos preciosos, henna con plantas de nardo,
Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
14 nardo y azafrán, cálamo y canela, con todo tipo de árbol de incienso; mirra y áloes, con todas las mejores especias,
Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
15 una fuente de jardines, un pozo de aguas vivas, corrientes que fluyen desde el Líbano.
Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
16 ¡Despierta, viento del norte, y ven, sur! Sopla en mi jardín, para que sus especias fluyan. Deja que mi amado entre en su jardín, y probar sus preciosos frutos.
Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať přijde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.