Salmos 77

1 Para el músico jefe. Para Jeduthun. Un salmo de Asaf. ¡Mi grito va a Dios! De hecho, clamo a Dios por ayuda, y que me escuche.

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

2 En el día de mi angustia busqué al Señor. Mi mano se extendió en la noche, y no se cansó. Mi alma se negaba a ser consolada.

V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

3 Me acuerdo de Dios y gimo. Me quejo, y mi espíritu está abrumado. (Selah)

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)

4 Mantienes mis párpados abiertos. Estoy tan preocupado que no puedo hablar.

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

5 He considerado los días de antaño, los años de la antigüedad.

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

6 Recuerdo mi canción en la noche. Considero en mi propio corazón; mi espíritu indaga diligentemente:

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

7 “¿Nos rechazará el Señor para siempre? ¿Ya no será favorable?

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

8 ¿Se ha desvanecido para siempre su amorosa bondad? ¿Falla su promesa por generaciones?

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

9 ¿Se ha olvidado Dios de ser bondadoso? ¿Acaso ha retenido su compasión por la ira?” (Selah)

Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)

10 Entonces pensé: “Voy a apelar a esto: los años de la mano derecha del Altísimo”.

I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

11 Recordaré los hechos de Yah; porque recordaré tus maravillas de antaño.

Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

12 También meditaré en todo tu trabajo, y considera tus acciones.

A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

13 Tu camino, Dios, está en el santuario. ¿Qué dios es tan grande como Dios?

Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

14 Tú eres el Dios que hace maravillas. Has dado a conocer tu fuerza entre los pueblos.

Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

15 Has redimido a tu pueblo con tu brazo, los hijos de Jacob y José. (Selah)

Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)

16 Las aguas te vieron, Dios. Las aguas te vieron y se retorcieron. Las profundidades también se convulsionaron.

Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

17 Las nubes derramaron agua. Los cielos resonaron con truenos. Sus flechas también parpadearon.

Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

18 La voz de tu trueno estaba en el torbellino. Los relámpagos iluminaron el mundo. La tierra tembló y se estremeció.

Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

19 Tu camino fue a través del mar, sus caminos a través de las grandes aguas. Tus pasos no se conocían.

Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.

20 Guías a tu pueblo como un rebaño, por la mano de Moisés y Aarón.

Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.