< Salmos 22 >

1 Para el músico principal; ambientado en “La cierva de la mañana”. Un salmo de David. Dios mío, Dios mío, ¿por qué me has abandonado? ¿Por qué estás tan lejos de ayudarme, y de las palabras de mi gemido?
Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2 Dios mío, clamo de día, pero no respondes; en la estación de la noche, y no estoy en silencio.
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3 Pero tú eres santo, tú que habitas las alabanzas de Israel.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4 Nuestros padres confiaron en ti. Confiaron, y tú les entregaste.
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5 Clamaron a ti y fueron liberados. Confiaron en ti, y no quedaron decepcionados.
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6 Pero yo soy un gusano y no un hombre; un reproche de los hombres, y despreciado por el pueblo.
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7 Todos los que me ven se burlan de mí. Me insultan con sus labios. Mueven la cabeza, diciendo,
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8 “Confía en Yahvé. Que lo entregue. Que lo rescate, ya que se deleita en él”.
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9 Pero tú me sacaste del vientre. Me hiciste confiar en los pechos de mi madre.
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10 Me arrojaron sobre ti desde el vientre de mi madre. Tú eres mi Dios desde que mi madre me parió.
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11 No te alejes de mí, porque los problemas están cerca. Porque no hay nadie que ayude.
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12 Muchos toros me han rodeado. Fuertes toros de Basán me han rodeado.
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13 Abren mucho la boca contra mí, leones desgarrando presas y rugiendo.
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14 Me derramo como el agua. Todos mis huesos están fuera de lugar. Mi corazón es como la cera. Se derrite dentro de mí.
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15 Mi fuerza se ha secado como un tiesto. Mi lengua se pega al paladar. Me has llevado al polvo de la muerte.
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16 Porque los perros me han rodeado. Una compañía de malhechores me ha encerrado. Me han perforado las manos y los pies.
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17 Puedo contar todos mis huesos. Me miran y se quedan mirando.
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18 Se reparten mis vestidos entre ellos. Echaron a suertes mi ropa.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19 Pero no te alejes, Yahvé. Tú eres mi ayuda. Apresúrate a ayudarme.
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20 Libra mi alma de la espada, mi preciosa vida del poder del perro.
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21 ¡Sálvame de la boca del león! Sí, me has rescatado de los cuernos de los bueyes salvajes.
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22 Yo declararé tu nombre a mis hermanos. Entre la asamblea, te alabaré.
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23 Los que temen al Señor, alábenlo. Todos ustedes, descendientes de Jacob, glorifíquenlo. ¡Prepárense ante él, todos los descendientes de Israel!
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24 Porque no ha despreciado ni abominado la aflicción de los afligidos, tampoco le ha ocultado su rostro; pero cuando le gritó, lo escuchó.
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25 Mi alabanza a ti viene en la gran asamblea. Pagaré mis votos ante los que le temen.
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26 Los humildes comerán y se saciarán. Alabarán a Yahvé los que lo buscan. Que vuestros corazones vivan para siempre.
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27 Todos los confines de la tierra se acordarán y se volverán a Yahvé. Todos los parientes de las naciones adorarán ante ti.
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28 Porque el reino es de Yahvé. Él es el gobernante de las naciones.
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29 Todos los ricos de la tierra comerán y adorarán. Todos los que desciendan al polvo se inclinarán ante él, incluso el que no puede mantener su alma viva.
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30 La posteridad le servirá. A las generaciones futuras se les hablará del Señor.
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31 Vendrán y anunciarán su justicia a un pueblo que nacerá, porque lo ha hecho.
Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.

< Salmos 22 >