< Salmos 132 >
1 Una canción de ascensos. Yahvé, recuerda a David y toda su aflicción,
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 cómo juró a Yahvé, y se lo juró al Poderoso de Jacob:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 “Seguramente no entraré en la estructura de mi casa, ni subir a mi cama;
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 No daré sueño a mis ojos, o sueño a mis párpados,
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 hasta que encuentre un lugar para Yahvé, una morada para el Poderoso de Jacob”.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 He aquí que lo hemos oído en Efrata. Lo encontramos en el campo de Jaar.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 “Entraremos en su morada. Nos postraremos ante su escabel”.
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Levántate, Yahvé, a tu lugar de descanso, y el arca de tu fuerza.
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Que tus sacerdotes se revistan de justicia. ¡Que tus santos griten de alegría!
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Por tu siervo David, no apartes el rostro de tu ungido.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Yahvé ha jurado a David en verdad. No se apartará de él: “Pondré el fruto de tu cuerpo en tu trono.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Si tus hijos cumplen mi pacto, mi testimonio que les enseñaré, sus hijos también se sentarán en tu trono para siempre”.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Porque Yahvé ha elegido a Sión. Él la ha deseado para su habitación.
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 “Este es mi lugar de descanso para siempre. Viviré aquí, pues lo he deseado.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Bendeciré abundantemente su provisión. Satisfaré a sus pobres con pan.
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 También vestiré a sus sacerdotes con la salvación. Sus santos gritarán de alegría.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Haré brotar allí el cuerno de David. He ordenado una lámpara para mi ungido.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 vestiré de vergüenza a sus enemigos, pero en él mismo, su corona brillará”.
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.