Salmos 104
1 Bendice a Yahvé, alma mía. Yahvé, Dios mío, eres muy grande. Estás revestido de honor y majestad.
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Se cubre de luz como de un vestido. Extiende los cielos como una cortina.
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 Coloca las vigas de sus habitaciones en las aguas. Hace de las nubes su carro. Camina sobre las alas del viento.
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 Él hace que sus mensajeros vientos, y sus sirvientes llamas de fuego.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Él puso los cimientos de la tierra, que no debe ser movido para siempre.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Lo cubriste con lo profundo como con un manto. Las aguas estaban por encima de las montañas.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 Ante tu reprimenda huyeron. A la voz de su trueno se apresuraron a alejarse.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 Las montañas se elevaron, los valles se hundieron, al lugar que les habías asignado.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Has establecido un límite que no pueden traspasar, para que no vuelvan a cubrir la tierra.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 Él envía manantiales a los valles. Corren entre las montañas.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Dan de beber a todos los animales del campo. Los burros salvajes sacian su sed.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 Junto a ellos anidan las aves del cielo. Cantan entre las ramas.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 Riega las montañas desde sus habitaciones. La tierra está llena del fruto de tus obras.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 Hace crecer la hierba para el ganado, y plantas para que el hombre las cultive, para que produzca alimentos de la tierra:
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 vino que alegra el corazón del hombre, aceite para hacer brillar su rostro, y el pan que fortalece el corazón del hombre.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 Los árboles de Yahvé están bien regados, los cedros del Líbano, que ha plantado,
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 donde los pájaros hacen sus nidos. La cigüeña tiene su hogar en los cipreses.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 Las altas montañas son para las cabras salvajes. Las rocas son un refugio para los tejones de las rocas.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Él designó la luna para las estaciones. El sol sabe cuándo ponerse.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Haces las tinieblas, y es de noche, en la que merodean todos los animales del bosque.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 Los jóvenes leones rugen tras su presa, y buscan su alimento en Dios.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Sale el sol y se alejan, y se acuestan en sus guaridas.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 El hombre sale a su trabajo, a su labor hasta la noche.
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 ¡Yahvé, cuántas son tus obras! Con sabiduría, los has hecho todos. La tierra está llena de sus riquezas.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Ahí está el mar, grande y ancho, en el que hay innumerables seres vivos, tanto a los animales pequeños como a los grandes.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 Ahí van los barcos, y el leviatán, que se formó para jugar allí.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Todos ellos te esperan, para que les des su comida a su debido tiempo.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Tú les das; ellos recogen. Abres la mano; se conforman con el bien.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Escondes tu rostro; están turbados. Les quitas el aliento; mueren y vuelven al polvo.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Envías tu Espíritu y son creados. Renuevas la cara de la tierra.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Que la gloria de Yahvé sea eterna. Que Yahvé se regocije en sus obras.
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 Él mira la tierra y ésta tiembla. Toca las montañas y éstas echan humo.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 Cantaré a Yahvé mientras viva. Cantaré alabanzas a mi Dios mientras tenga algún ser.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Que mi meditación sea dulce para él. Me regocijaré en Yahvé.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Que los pecadores sean consumidos fuera de la tierra. Que los malvados no sean más. Bendice a Yahvé, mi alma. ¡Alabado sea Yah!
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
