Proverbios 1
1 Los proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel:
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 para conocer la sabiduría y la instrucción; para discernir las palabras del entendimiento;
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 para recibir instrucción en el trato sabio, en la rectitud, la justicia y la equidad;
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 para dar prudencia a los simples, conocimiento y discreción al joven —
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 para que el sabio escuche y aumente su aprendizaje; para que el hombre de entendimiento alcance el sano consejo;
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 para entender un proverbio y parábolas, las palabras y acertijos de los sabios.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 El temor a Yahvé es el principio del conocimiento, pero los necios desprecian la sabiduría y la instrucción.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Hijo mío, escucha la instrucción de tu padre, y no abandones las enseñanzas de tu madre;
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 pues serán una guirnalda que adornará tu cabeza, y cadenas alrededor del cuello.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Hijo mío, si los pecadores te atraen no lo consienten.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Si dicen: “Ven con nosotros. Acechemos la sangre. Acechemos en secreto a los inocentes sin causa.
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 Encontraremos toda la riqueza valiosa. Llenaremos nuestras casas con el botín.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Echarán su suerte entre nosotros. Todos tendremos un bolso”—
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 hijo mío, no camines por el camino con ellos. Mantén tu pie fuera de su camino,
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 porque sus pies corren hacia el mal. Se apresuran a derramar sangre.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Porque la red se tiende en vano a la vista de cualquier ave;
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 pero estos acechan su propia sangre. Acechan en secreto por sus propias vidas.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Así son los caminos de todo aquel que tiene afán de lucro. Le quita la vida a sus dueños.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 La sabiduría llama en voz alta en la calle. Ella pronuncia su voz en las plazas públicas.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 Llama a la cabeza de los lugares ruidosos. A la entrada de las puertas de la ciudad, pronuncia sus palabras:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 “¿Hasta cuándo, simples, amaréis la sencillez? Cuánto tiempo se deleitarán los burladores en la burla, ¿y los tontos odian el conocimiento?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Vuélvete ante mi reprimenda. Mira, derramaré mi espíritu sobre ti. Te daré a conocer mis palabras.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Porque te he llamado y te has negado; He extendido mi mano y nadie me ha hecho caso;
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 pero has ignorado todos mis consejos, y no quería ninguna de mis reprimendas;
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 Yo también me reiré de tu desastre. Me burlaré cuando la calamidad te alcance,
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 cuando la calamidad te alcanza como una tormenta, cuando tu desastre llega como un torbellino, cuando la angustia y la angustia se apoderan de ti.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Entonces me llamarán, pero no responderé. Me buscarán con ahínco, pero no me encontrarán,
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 porque odiaban el conocimiento, y no eligió el temor a Yahvé.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 No querían ningún consejo mío. Despreciaron toda mi reprimenda.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Por eso comerán del fruto de su propio camino, y se llenan de sus propios esquemas.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Porque la reincidencia de los simples los matará. La despreocupación de los tontos los destruirá.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Pero el que me escuche habitará con seguridad, y estarán tranquilos, sin temor a sufrir daños”.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
