Proverbios 8

1 ¿No grita la sabiduría? ¿La comprensión no levanta la voz?

Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

2 En la cima de los lugares altos por cierto, donde los caminos se encuentran, ella se para.

Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

3 Junto a las puertas, a la entrada de la ciudad, en las puertas de entrada, llora en voz alta:

U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

4 “¡Os llamo a vosotros, hombres! Envío mi voz a los hijos de la humanidad.

Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

5 ¡Tú, simple, entiende la prudencia! ¡Necios, tened un corazón comprensivo!

Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

6 Escuchad, porque voy a hablar de cosas excelentes. La apertura de mis labios es para las cosas correctas.

Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

7 Porque mi boca dice la verdad. La maldad es una abominación para mis labios.

Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

8 Todas las palabras de mi boca son en justicia. No hay nada torcido ni perverso en ellos.

Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

9 Todo está claro para el que entiende, derecho a los que encuentran el conocimiento.

Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

10 Recibe mi instrucción antes que la plata, conocimiento más que el oro de la elección.

Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

11 Porque la sabiduría es mejor que los rubíes. Todas las cosas que se puedan desear no se pueden comparar con ella.

Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

12 “Yo, la sabiduría, he hecho de la prudencia mi morada. Descubra el conocimiento y la discreción.

Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

13 El temor a Yahvé es odiar el mal. Odio el orgullo, la arrogancia, el mal camino y la boca perversa.

Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

14 El consejo y el buen conocimiento son míos. Tengo comprensión y poder.

Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

15 Por mí reinan los reyes, y los príncipes decretan la justicia.

Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

16 Por mí gobiernan los príncipes, nobles, y todos los gobernantes justos de la tierra.

Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

17 Yo amo a los que me aman. Los que me buscan con diligencia me encontrarán.

Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

18 Conmigo están las riquezas, el honor, riqueza duradera y prosperidad.

Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

19 Mi fruto es mejor que el oro, sí, que el oro fino, mi rendimiento que la plata de elección.

Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

20 Yo ando en el camino de la justicia, en medio de los caminos de la justicia,

Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

21 para dar riqueza a los que me aman. Lleno sus tesoros.

Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

22 “Yahvé me poseyó en el comienzo de su obra, ante sus hazañas de antaño.

Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

23 Fui establecido desde siempre, desde el principio, antes de que la tierra existiera.

Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

24 Cuando no había profundidades, nací yo, cuando no había manantiales que abundaran en agua.

Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

25 Antes de que las montañas se asentaran en su lugar, antes de las colinas, nací yo;

Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

26 cuando aún no había hecho la tierra ni los campos, ni el principio del polvo del mundo.

Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

27 Cuando estableció los cielos, yo estaba allí. Cuando estableció un círculo en la superficie de las profundidades,

Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

28 cuando estableció las nubes de arriba, cuando los manantiales de las profundidades se hicieron fuertes,

Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

29 cuando le dio al mar su límite, para que las aguas no violen su mandamiento, cuando marcó los cimientos de la tierra,

Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

30 entonces yo era el artesano a su lado. Era una delicia día a día, siempre regocijándose ante él,

Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

31 regocijo en todo su mundo. Mi deleite fue con los hijos de los hombres.

Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

32 “Ahora, pues, hijos míos, escuchadme, porque son dichosos los que guardan mis caminos.

A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

33 Escucha la instrucción y sé sabio. No lo rechaces.

Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

34 Dichoso el hombre que me escucha, vigilando diariamente a mis puertas, esperando en los puestos de mi puerta.

Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

35 Porque quien me encuentra, encuentra la vida, y obtendrá el favor de Yahvé.

Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

36 Pero el que peca contra mí hace daño a su propia alma. Todos los que me odian aman la muerte”.

Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.